Na Slunci došlo během 24 hodin ke třem erupcím síly X. Zemi neohrozily

Slunce se blíží k vrcholu svého jedenáctiletého cyklu, takže je mimořádně aktivní. Důkazem jsou tři erupce, k nimž došlo během posledního dne. Všechny patřily do třídy těch nejsilnějších – naštěstí ale mířily mimo Zemi.

Během jednoho roku dojde na Slunci průměrně k deseti nejsilnějším erupcím, takzvanému typu X. Takové se tento týden během 24 hodin odehrály tři, přičemž jedna z nich měla sílu X6,3 – to znamená, že šlo o vůbec nejsilnější erupci v současném cyklu a zároveň nejmocnější výbuch od roku 2017.

Pro Zemi to neznamenalo žádné nebezpečí, všechny erupce totiž směřovaly jiným směrem, než leží naše planeta. Nicméně oblast, z níž výbuchy vycházejí, rotuje směrem k centru slunečního disku – pokud bude docházet k dalším takovým silným událostem, mohly by už k Zemi mířit víc.

Všechny tři erupce vycházely ze stejného regionu, oblasti slunečních skvrn AR 3590.

Co se odehrálo na Slunci

K erupcím dochází, když se magnetické siločáry od slunečních skvrn zamotají a vybuchnou. Uvolní se tak magnetická energie, která se vytvořila ve sluneční atmosféře, hmota se velmi rychle zahřeje na miliony stupňů a naše hvězda pak vyvrhne obrovské množství záření v prakticky v celém elektromagnetickém spektru.

Tyto exploze mají v lidském měřítku nepředstavitelnou sílu. Pro srovnání, jedna erupce může odpovídat deseti miliardám megatunových jaderných bomb. Dochází k nim nejčastěji, je-li Slunce aktivní v letech kolem slunečního maxima.

V současném případě proběhla první erupce X1,8, která dosáhla maxima 21. února v 18:07, následovala druhá X1,7, která vyvrcholila 22. února v 1:32 a celou událost (zatím) zakončila erupce X6,3, která měla maximum 22. února v 17:34.

V případě prvních dvou erupcí nedošlo k takzvanému výronu koronální hmoty, u třetí k ní dojít mohlo, ale není to zatím jasné. Proč je to důležité? Drtivá většina možných negativních účinků erupcí je spojená právě s miliardami tun této plazmy vymrštěné ze Slunce.

X znamená riziko

Sluneční erupce třídy X jsou největší a nejsilnější ze všech pěti kategorií. Během tohoto typu sluneční události často dochází v důsledku ultrafialového toku vzniklého při těchto událostech k silnému až extrémnímu výpadku rádiového signálu na straně Země, která je otočená ke Slunci. Právě tyto výbuchy mohou znamenat nejčastěji významné vyvržení koronální hmoty, jež může způsobit těžké geomagnetické „útoky“ na naši planetu. Ty se nejčastěji projevují barevnými polárními zářemi, když se sluneční hmota sráží s ochranným magnetickým štítem Země.

V nejhorším případě mohou způsobit rozsáhlé výpadky komunikace a poškodit satelity, ale jak americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), tak britský meteorologický úřad uvádějí, že nejnovější erupce nepředstavují pro Zemi žádné nebezpečí.

Oblast skvrn AR 3590 nicméně nezmizela, existuje dál, takže lze očekávat, že z ní ještě několik silnějších erupcí vzejde.

Sluneční aktivita

Pro astronomy není toto chování velkým překvapením, naopak je zcela očekávané. Naše hvězda prochází periodickými cykly aktivity. Přibližně každých jedenáct let se její magnetické pole přepóluje, severní a jižní magnetický pól si vymění místa. Čím více se tato událost blíží, tím více se aktivita Slunce stupňuje – vzniká na něm více skvrn, dochází k častějším erupcím a také k nejvíce výronům koronální hmoty.

Po dosažení maxima se hvězda zase na nějakou dobu zklidní. V současné době se 25. sluneční cyklus (počítají se od začátku pozorování) už blíží právě k tomuto vrcholu. Byl nicméně silnější, než astronomové původně předpokládali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...