Na Mezinárodní vesmírné stanici vyhlásili požární poplach. V ruském modulu byl v noci cítit kouř

Požární poplach zazněl ve čtvrtek časně ráno v ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), uvedly tiskové agentury s odvoláním na komunikaci kosmonautů s pozemním střediskem. Kosmonauté hlásili kouř a zápach hořícího plastu v ruském modulu Zvezda.

Kosmonaut Oleg Novickij hlásil středisku řízení letu spuštění signalizace, kouř a zápach okolo 04:00 SELČ. Následně přístroje zaznamenaly přítomnost škodlivých látek v okolí zdravotnické skříně v modulu Zvezda. Ventilace roznesla zápach shořelého plastu či elektroniky i do americké části ISS, napsal na svém webu list Kommersant.

Francouzský astronaut Thomas Pesquet uvedl, že v americkém segmentu stanice byl „cítit zápach hořícího plastu nebo elektronického zařízení“, informovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na vysílání NASA. Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře byly zdrojem kouře akumulátorové baterie a problém se již podařilo vyřešit.

Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos posádka aktivovala vzduchové filtry a vrátila se do „nočního klidu“, jakmile kvalita vzduchu opět dosáhla normálních hodnot. Ruská část posádky má ve čtvrtek na programu pracovní misi mimo ISS.

Na orbitální stanici je nyní sedm astronautů: Američané Megan McArthurová, Shane Kimbrough a Mark Vande Hei, Rusové Pjotr Dubrov a Oleg Novickij, Francouz Thomas Pesquet a Japonec Akihiko Hošide.

Novickij a Dubrov ve čtvrtek budou při druhém, přibližně pětihodinovém výstupu z ISS pokračovat ve zprovozňování nového ruského víceúčelového modulu Nauka, který se k orbitálnímu komplexu připojil 29. července.

Problémy ruské části stanice

Ruský segment ISS se v poslední době potýkal s několika problémy a minulý měsíc jeden z představitelů vesmírné agentury varoval, že zastaralý software by mohl vést k „nenapravitelným poruchám“.

Servisní modul Zvezda, který je součástí ruského segmentu, zaznamenal několik úniků vzduchu, mimo jiné na začátku tohoto roku a v roce 2019. S odvoláním na obavy plynoucí ze stárnoucího hardwaru Rusko již dříve uvedlo, že po roce 2025 plánuje opustit ISS a vypustit vlastní orbitální stanici.

V červenci se zase celá ISS vychýlila z oběžné dráhy poté, co se několik hodin po dokování znovu zapálily trysky modulu Nauka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...