Na galapážském ostrově se po téměř dvou stech letech opět množí vzácní leguáni

Na galapážském ostrově Santiago se znovu po téměř dvou stech letech začali množit vzácní leguáni. Oznámilo to v pondělí vedení tamního národního parku. Jde o leguány galapážské, které na tento ekvádorský ostrov v Tichomoří před třemi lety vypustili ochránci přírody ve snaze obnovit tamní ekosystém. Informoval o tom server televize Deutsche Welle.

„Po 187 letech můžeme na ostrově Santiago znovu představit zdravou populaci leguánů galapážských, s dospělými jedinci a mláďaty,“ uvedl ředitel národního parku Galapág Danny Rueda. Podle něho jde o velký úspěch, který posiluje naději na obnovu ostrovů, jež v minulosti vážně poškodily invazivní druhy, jako například prasata, kozy, potkani či krysy. Ty se tam dostaly v minulých stoletích na pirátských či velrybářských lodích.

Obnova ekosystému Galapág začala koncem devadesátých let minulého století v rámci projektu Isabela, nazvaného podle největšího z Galapážských ostrovů, na němž se přemnožily kozy. Na začátku tohoto projektu jich tam bylo na sto tisíc.

K obnově ekosystému už přispěli i leguáni galapážští. Před třemi lety jich byly do volné přírody vypuštěny tři tisíce. „Příroda na ostrově už začíná prokazovat pozitivní změny díky těmto leguánům, kteří mimo jiné rozptylují po ostrově semena rostlin,“ uvedl Luis Ortíz-Catedral, šéf expedice odborníků, která zmapovala novou populaci leguánů na ostrově.

Souostroví Galapágy, které leží asi tisíc kilometrů od ekvádorské pevniny, tvoří dvě desítky sopečných ostrovů. Začátkem 19. století se staly „přírodovědnou laboratoří“ britského vědce Charlese Darwina, který právě tam došel k poznatkům klíčovým pro svou evoluční teorii. V roce 1978 byly Galapágy kvůli unikátní fauně a flóře prohlášeny přírodním dědictvím UNESCO. Posléze ale tato organizace oznámila, že ekosystémy souostroví vážně ohrožují invazivní druhy a turistika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...