Běžní Američané už si mohou koupit maso ze zvířat, jejichž genom byl změněn pomocí takzvaných genetických nůžek, nástroje CRISPR. DNA prasat byla uzpůsobena tak, aby zvířata byla imunní vůči nebezpečnému viru PRRS. Jde o první velký komerční produkt, který byl takto vylepšen.
Ve Spojených státech pochází většina vepřového masa od zvířat chovaných průmyslovým způsobem na farmách. Tyto velké koncentrace mnoha tvorů na jednom místě je činí velmi zranitelnými vůči nemocem, jež se na takovém místě rychle šíří. U prasat je to hlavně PRRS neboli reprodukční a respirační syndrom prasat.
Reprodukční a respirační syndrom prasat je nemoc, kterou vědci objevili až roku 1987, do Evropy pronikla o tři roky později.
Jedná se o virové onemocnění, které napadá pouze prasata. Projevuje se horečkou, anorexií, letargií, respiratorními příznaky a reprodukčními poruchami, jako jsou předčasné porody, porody mrtvých selat a porody mumifikovaných plodů.
Je vysoce nakažlivé, může se přenášet i aerosolem. Dá se mu předcházet očkováním, ale není to vzhledem k velké proměnlivosti viru úplně účinné.
Zdroj: Česká veterinární správa
Ekonomické ztráty způsobené touto nemocí jsou astronomické: ročně se jedná o více než 300 milionů dolarů. Proto chovatelé hledají cestu, jak problém vyřešit. Zdá se, že řešení se našlo na druhé straně Atlantiku, v britské společnosti Genus.
Ta využila dobře známý nástroj CRISPR, kterému se přezdívá i genetické nůžky. Dokáže z DNA odstraňovat její části, vyměňovat je mezi sebou nebo do šroubovice vkládat úplně jinou genetickou informaci. CRISPR se využívá nejčastěji v laboratořích, kde se dá snadno pracovat s genomem, vědci ho ale používají i k vytváření léčiv.
Britové ale tyto genetické nůžky nasadili na vyřešení problému hospodářského. Jejich projekt je ekonomicky i vědecky docela elegantní: aby se vyhnuli složitým genetickým úpravám, pouze pomocí „nůžek“ vystřihli z embryí prasat receptor, na který se virus PRRS váže; nemoc tedy nenajde v těle zvířete cíl, na který se umí zaměřit.
Podle vyjádření společnosti jsou výsledky přesvědčivé. Upravená prasata by měla být zcela imunní vůči 99 procentům známých variant této nemoci – zajímavé je, že vědci našli jednu verzi viru, se kterou si poradit nedokázali a která dokáže touto bariérou proniknout. Naštěstí je ale velmi vzácná.
Genetické úpravy potravy i lidí
V současné době se už dají kupovat za účelem konzumace i jiná geneticky upravená zvířata, je jich ale jen hrstka. Metoda je totiž stále ještě příliš složitá, drahá a čelí jak regulacím úřadů, tak i obavám a nedůvěře konzumentů.
V USA byl zatím největším projektem losos: vymyslet úpravu trvalo téměř čtvrtstoletí, a přitom byl vylepšen pouze o jediný gen. Gen, který umožňuje rychlejší růst. Přes obrovské náklady projekt komerčně neuspěl: v současné době má společnost AquaBounty, která za nápadem stojí, jen čtyři zaměstnance a na trh žádné ryby nedodává.
Výrazně více se tato technologie využívá při úpravě rostlin.
V principu je tento experiment velmi podobný tomu, kdy čínský vědec roku 2018 geneticky „vylepšil“ dvě děti, aby byly imunní vůči viru HIV. Tehdy za to skončil ve vězení, pokus vyvolal obrovské výhrady a rozhořčení: eticky se ukázal být nepřijatelný.
U prasat ale takové hranice nejsou a zatím oznámení o prodeji jejich geneticky vylepšeného masa ani nevyvolalo velké pozdvižení. A možnosti úspor mají tak obrovský potenciál, že je logické, že se našly firmy, které se do tohoto podnikání vrhly – i s rizikem, že veřejnost to odmítne.
