Muži s vysokou mírou testosteronu mohou mít větší riziko vzniku melanomu, domnívají se vědci

Muži s vysokými hladinami pohlavního hormonu testosteron mají zřejmě větší pravděpodobnost, že se u nich objeví nejagresivnější kožní nádor – melanom. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval International Journal of Cancer.

Zhoubný melanom je v Česku sedmým nejčastějším nádorem. Jeho výskyt se trvale zvyšuje. Každoročně si v tuzemsku diagnózu vyslechne zhruba 3500 lidí a asi 400 nemoci podlehne. 

Pacientům s rakovinou kůže se v současnosti podávají i nejmodernější léky včetně imunoterapie. Klíčové je proto přijít k lékaři včas – s pokročilejšími melanomy přežije více než deset let 62 procent nemocných, s dříve odhalenými 96 procent.

Riziko vzniku tohoto onemocnění může podle odborníků zvyšovat například nadměrné slunění či časté návštěvy solárií. Důležité jsou ale i další faktory. Více sledovat by se měli zejména lidé s takzvaným světlým fototypem, tedy s blond či zrzavými vlasy a světlou pletí nebo ti, kteří mají velké množství mateřských znamének. 

Nyní britští vědci poukázali, že u mužů by v tomto ohledu mohl hrát důležitou roli také pohlavní hormon testosteron. 

Vysoké hladiny testosteronu jako rizikový faktor

Celkem měl výzkumný tým k dispozici krevní vzorky 182 600 mužů a 122 100 žen po menopauze ve věku od 40 do 69 let, které sesbírala britská biobanka. Žádný z účastníků na počátku studie netrpěl rakovinou ani nepodstupoval hormonální léčbu. 

Během analýzy se tým zaměřil na celkové hladiny testosteronu. Ten se v plazmě pohybuje buď jako volný, nebo se váže na proteiny. Zároveň se také podíval do národních registrů,  aby zjistil, zda jednotlivým účastníkům byl po dobu sledování diagnostikován zmíněný typ onemocnění.

Konkrétně se melanom během v průměru sedmi let objevil u  9519 mužů a 5632 žen. Ostatní typy rakoviny kůže do této statistiky vědci nezahrnuli. Vzali ale v potaz také další faktory, jako je například kouření, konzumace alkoholu nebo index tělesné hmotnosti.

Výsledky studie pak ukázaly, že muži s vyššími celkovými hladinami testosteronu měli větší pravděpodobnost, že se u nich melanom objeví. Dalším zjištěním bylo, že vyšší míra volně se pohybujícího se zmíněného hormonu může být  spojená se zvýšeným nebezpečím rakoviny prostaty. U žen pak vědci našli souvislost mezi vysokými hladinami volného i vázaného testosteronu a výskytem karcinomu prsu a dělohy. 

„Již dříve existovaly nepřímé důkazy o testosteronu a riziku melanomu. Teď to bylo ale  poprvé, co jsme se mohli podívat přímo na hormony v krvi,“ poznamenala podle serveru The Guardian hlavní autorka studie Eleanor Wattsová z Oxfordské univerzity. 

Limity

Vědci doufají, že jejich výzkum by mohl v budoucnu pomoct otevřít nové možnosti, jak vzniku melanomu u mužů předcházet. Sami autoři studie nicmeně poukazují na některé její limity. 

„Je opravdu těžké s jistotou říci, že je to testosteron, který má tyto účinky, spíše než jiný biomarker s ním spojený,“ uvedla Wattsová a dodala, že je zapotřebí dalšího výzkumu.

Samra Turajlicová z Francis Crick Institute, která se studie neúčastnila, zase poznamenala, že práce neprokazuje, že hodně testosteronu přímo způsobuje melanomy. V té souvislosti zdůraznila, že všichni lidé mohou snížit riziko zmíněného onemocnění tím, že omezí pobyt na přímém slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...