Muži s rakovinou nechala nemocnice v Brně geneticky upravit bílé krvinky. Léčba pomohla

Fakultní nemocnice Brno poprvé použila proti nádoru buněčnou genovou terapii. Pacient, kterému předtím nepomáhala chemoterapie, tak mohl před Vánoci domů, oznámil mluvčí nemocnice Pavel Žára. Podle něj jde o mimořádný úspěch lékařů.

„Jde o prvního pacienta v České republice a jednoho z prvních ve střední a východní Evropě, kterému byl v léčbě mediastinálního velkobuněčného B lymfomu podán tento přípravek buněčné genové terapie,“ uvedl František Folber, vedoucí lékař programu CAR-T terapie na Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno.

Pacientovi v červnu 2019 diagnostikovali závažné onkologické onemocnění hrudních mízních uzlin. Chemoterapie neměla žádoucí efekt. Nádor se zvětšoval a začal utlačovat průdušky, plíce a velké cévy.

V říjnu shodou okolností skončila několikaměsíční fáze příprav moderní buněčné genové terapie pomocí CAR-T lymfocytů, tedy T-lymfocytů s chimerickým antigenním receptorem, uvedl Jiří Mayer, přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky.

Jak metoda funguje

Metoda zahrnuje nejprve odběr bílých krvinek, které zdravotníci odesílají do firmy Kite Gilead v USA. Tamní odborníci do nich vloží speciální genetickou informaci, díky níž se bílé krvinky „naučí“ cíleně rozpoznávat a ničit určené nádorové buňky.

Pacient podstoupil odběr lymfocytů začátkem listopadu. Genetická modifikace byla úspěšná a přípravek dostal na začátku prosince. Ostře sledované období po podání provázely pouze mírné nežádoucí účinky, které se podařilo potlačit. Za několik dní se pacientovi také ulevilo od obtěžujících příznaků vyvolaných jeho nádorem, zejména každodenních teplot, kašle a potíží s dýcháním. Zdravotníci věří, že moderní metoda pomůže nejen prvnímu pacientovi, ale i dalším nemocným, pro které dosud neexistovala účinná léčba.

Cena terapie je deset milionů korun. Výrobu přípravku pro první tři pacienty provede firma Kite Gilead zdarma, informoval Žára.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...