Muž, který mluvil do cihly. Před půlstoletím mobil poprvé propojil volající

Když americký vývojář Martin Cooper před padesáti lety uskutečnil první hovor přes mobilní telefon, běžní lidé netušili, co se děje. Od té doby se ale tyto přístroje rozšířily po celém světě a dnes jich existuje asi šestnáct miliard.

Neobvyklý úkaz mohli lidé chvátající po jedné z newyorských ulic spatřit 3. dubna 1973. Proti nim šel seriózně vyhlížející čtyřicátník, který měl u hlavy přiložený předmět připomínající cihlu, do něhož mluvil.

Oním podivínem byl vedoucí divize komunikačních systémů firmy Motorola Martin Cooper, cihla byla ve skutečnosti prototyp mobilního telefonu a náhodní kolemjdoucí byli svědky vůbec prvního hovoru vedeného z tohoto druhu zařízení.

Ještě po letech Cooper vzpomínal na pozdvižení, jež tehdy vyvolal. „Jak jsem tak kráčel po ulici a přitom mluvil do telefonu, sofistikovaní Newyorčané se při pohledu na někoho, kdo při chůzi telefonuje, rozestupovali,“ prozradil v dubnu 2011 reportérovi britského deníku Daily Mail.

Nahrávám video

Telefonát jako špílec rivalům

První osobou, s níž se Cooper z mobilu spojil, byl Joel Engel, jenž tehdy vedl výzkumné laboratoře firmy Bell. Z Cooperovy strany v tom byla jistá dávka škodolibosti, neboť společnost Bell byla v té době největším konkurentem Motoroly v oblasti vývoje mobilní telefonie. Infrastruktura pro mobilní hovory tehdy existovala v USA již několik let, a to v podobě mobilních telefonních buněk pro autotelefony. 

Zhruba kilo vážící přístroj, z něhož Cooper telefonoval, se během následujících deseti let podařilo vyvinout do stavu, kdy mohl být jako vůbec první komerčně dostupný mobil uveden na trh. Pod označením Motorola DynaTAC 8000X si jej mohli zájemci počátkem března 1983 koupit za 3995 dolarů (podle současného kurzu zhruba 80 tisíc Kč).

Přístroj vážil 800 gramů a na výšku měl přes 30 centimetrů. Přesto působil jako vrchol miniaturizace ve srovnání s objemnými autotelefony, jež mobilní hlasové komunikaci kralovaly od poloviny 40. let. Z původně luxusního zboží se mobily postupem času staly zcela samozřejmou věcí, dostupnou prakticky každému.

Nahrávám video

Mobilní drahota

Sebelepší telefon by byl k ničemu, kdyby neexistovaly příslušné mobilní sítě. První generace sítí, které začaly ve vyspělých zemích vyrůstat počátkem 80. let, byla ještě analogová. V Evropě se jednalo zejména o systém nazvaný Nordic Mobile Telephony, zkráceně NMT. Jak už název napovídá, měla tato technologie kořeny ve Skandinávii, velmi rychle se však rozšířila i do dalších evropských zemí, včetně někdejšího Československa.

Češi a Slováci si mohli z mobilu poprvé zavolat 12. září 1991, kdy byla v tuzemsku oficiálně spuštěna NMT síť společnosti EuroTel. Vlastnictví mobilního telefonu bylo v té době viditelným symbolem bohatství. Při pohledu do dobových ceníků není divu; aktivace služby stála 29 tisíc korun, měsíční paušál vyšel na dva a půl tisíce korun a za minutu hovoru, včetně příchozího, si EuroTel účtoval 15 korun. Průměrná mzda v Československu přitom v té době dosahovala 3800 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...