Mozkový implantát je realitou. „Digitální most“ vrátil ochrnutému chůzi

Nahrávám video

Muž, který v roce 2011 ochrnul při nehodě na kole, se dokáže postavit, a dokonce chodit pomocí speciální pomůcky. Pomohl mu implantát – zařízení, které snímá jeho mozkové vlny a vysílá do páteře pokyny k pohybu správných svalů. Průkopnický výzkum by mohl pomoci při vývoji miniaturních implantátů pro pacienty po mrtvici a s ochrnutím.

Čtyřicetiletému Gertovi-Janovi Oskamovi bylo po zlomenině krční páteře při dopravní nehodě v Číně řečeno, že už nikdy nebude chodit. Od té doby se mu ale po operaci podařilo vyjít schody i ujít sto metrů.

„Před několika měsíci jsem byl poprvé po deseti letech schopen vstát a jít s přáteli na pivo,“ uvedl Oskam, který pochází z Nizozemska. „To bylo celkem fajn. Chtěl bych to používat v každodenním životě. Je to potěšení, které si mnoho lidí neuvědomuje,“ podotkl.

Schéma mozkového mostu
Zdroj: EPFL

Takzvaný „digitální most“ je nejnovějším projektem týmu neurovědců ze Švýcarska, kteří dlouhodobě vyvíjejí rozhraní mezi mozkem a páteří k překonání ochrnutí. Jejich cílem je pomocí bezdrátových signálů znovu propojit mozek a svaly, které jsou při přerušení míšních nervů nepoužitelné.

Neuroložka Jocelyne Blochová z univerzity v Lausanne na Oskamův mozek implantovala elektrody, které detekují nervovou aktivitu, když se snaží pohnout nohama. Údaje jsou zpracovávány algoritmem, který je mění na impulsy, jež jsou vysílány do dalších elektrod v jeho páteři. Signály aktivují nervy v páteři a zapínají svaly, aby vyvolaly zamýšlený pohyb.

Mozkový implantát
Zdroj: EPFL

„Podařilo se nám obnovit komunikaci mezi mozkem a oblastí míchy, která kontroluje pohyb nohou pomocí digitálního mostu,“ řekl Grégoire Courtine ze švýcarské technické univerzity ETH v Curychu.

Obrovský potenciál

Zařízení nevytváří „rychlé a plynulé“ kroky, ale implantáty podle Oskama umožňují přirozenější pohyby než dříve. Zdá se, že také podporuje rehabilitaci. Po čtyřiceti hodinách s přístrojem Oskam, který nemá přerušeny všechny nervy v páteři, znovu získal určitou kontrolu nad nohama, i když byl přístroj vypnutý.

Courtine se domnívá, že opětovné propojení mozku a páteře pomáhá regenerovat míšní nervy a navrátit pacientovi část ztracené kontroly.

Vědci sledují mozkový implantát
Zdroj: EPFL

Vědci, kteří jsou teprve na začátku svého výzkumu, doufají, že miniaturní zařízení časem pomohou pacientům po mrtvici a s ochrnutím znovu chodit, pohybovat rukama a ovládat další funkce, například močový měchýř. V současné době systém nelze používat neustále, je objemný a stále je v experimentální fázi. Pacienti, kteří implantáty testují, je nyní používají asi hodinu týdně.

Vzhledem k tomu, že Oskam vykazuje pokroky více než deset let po své nehodě, je tým přesvědčen, že další pacienti s novějšími zraněními by na tom mohli být lépe. „Gert-Jan dostal implantát deset let po své nehodě. Představte si, že my aplikujeme naše rozhraní mezi mozkem a páteří několik týdnů po úrazu. Potenciál pro zotavení je obrovský,“ zdůraznil Courtine.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...