Mořského ledu nebylo v dějinách satelitního měření nikdy méně

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.

Mořský led se na Zemi vyskytuje na dvou místech, vždy u pólů. A jeho rozsah byl letos v únoru kolem Arktidy i Antarktidy rekordně malý. Hodnoty naměřené vědci z evropské satelitní služby Copernicus byly nyní ještě nižší než dosavadní minimum z roku 2023.

Denní globální rozsah mořského ledu (v milionech čtverečních kilometrů) od října 1978 do 2. března 2025. Rok 2025 je znázorněn tmavě modrou čarou
Zdroj: Copernicus

Také arktický led za měsíc únor dosáhl rekordního minima. Nacházel se osm procent pod průměrem. Jde už o třetí měsíc v řadě, kdy hodnoty dosáhly nejnižších hodnot pro daný měsíc.

Časová řada měsíčních průměrných anomálií rozsahu mořského ledu v Arktidě pro všechny únorové měsíce v letech 1979-2025. Anomálie jsou vyjádřeny v procentech únorového průměru za období 1991–2020
Zdroj: Copernicus
Denní rozsah arktického mořského ledu (v milionech čtverečních kilometrů) od října 1978 do 2. března 2025. Rok 2025 je znázorněn tmavě modrou čarou, rok 2024 světlejší modrou čarou a rok 2012 (rok dosud nejnižšího denního rozsahu mořského ledu) oranžovou čarou
Zdroj: Copernicus

Zajímavá je situace v Antarktidě. Tam až donedávna mořského ledu spíše přibývalo, ale posledních několik let ho začalo ubývat i tam. Letošní únorové množství antarktického ledu bylo čtvrtým nejnižším, jaké bylo za tento měsíc kdy změřeno, a to celých 26 procent pod průměrem.

Časová řada měsíčních průměrných anomálií rozsahu antarktického mořského ledu pro všechny únorové měsíce v letech 1979-2025. Anomálie jsou vyjádřeny v procentech únorového průměru za období 1991–2020
Zdroj: Copernicus
Denní rozsah antarktického mořského ledu (v milionech čtverečních kilometrů) od října 1978 do 2. března 2025. Rok 2025 je znázorněn tmavě modrou čarou, rok 2024 světlejší modrou čarou a rok 2023 oranžovou čarou
Zdroj: Copernicus

Příliš teplá voda

Naopak vysokých hodnot dosahovala teplota mořské vody. Průměrná únorová teplota mořské hladiny v oblasti mezi šedesáti stupni jižní šířky a šedesáti stupni severní šířky dosáhla podle Copernicu 20,88 stupně Celsia, což znamená, že za tento měsíc byla druhou nejvyšší – teplejší byla mořská voda už jen v únoru minulého roku.

Meteorologická služba Copernicus Climate Change Service (C3S), spadající pod Evropskou komisi a financovaná EU, průběžně vydává klimatická data mapující teploty vzduchu a oceánů nebo objem mořského ledu. Údaje získává prostřednictvím satelitů, lodí a meteorologických stanic po celém světě.

„Letošní únor pokračuje v překonávání nebo přiblížení se rekordní výšce teplot za poslední dva roky měření,“ uvedla Samantha Burgessová z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí. „Jedním z důsledků teplejšího světa je tání mořského ledu a rekordní minimum rozsahu mořského ledu na obou pólech nebo přiblížení se k němu ztenčilo globální zásoby mořského ledu na minimum,“ řekla Burgessová.

Na základě měření vzduchu služba Copernicus uvedla, že druhý měsíc letošního roku byl třetím nejteplejším únorem v historii měření. Průměrné teploty se vyšplhaly na 13,36 stupně Celsia, což je o 0,63 stupně nad průměrem z období let 1990 až 2023. Únor byl zároveň o 1,59 stupně teplejší oproti předindustriálnímu období.

Vlevo: Průměrná koncentrace mořského ledu v Arktidě v únoru 2025. Tlustá oranžová čára označuje klimatologickou hranici mořského ledu pro únor v období 1991–2020. Vpravo: Anomálie koncentrace mořského ledu v Arktidě v únoru 2025 ve vztahu k únorovému průměru za období 1991-2020
Zdroj: Copernicus
Vlevo: Průměrná koncentrace antarktického mořského ledu v únoru 2025. Tlustá oranžová čára označuje klimatologickou hranici ledu pro únor v období 1991–2020. Vpravo: Anomálie koncentrace antarktického mořského ledu pro únor 2025 ve vztahu k únorovému průměru za období 1991–2020
Zdroj: Copernicus

V Evropě se nicméně průměrná únorová teplota, která činila 0,44 stupně, nezařadila na přední příčky, ani do první desítky. Oproti průměru z let 1990–2023 byla o 0,4 stupně Celsia vyšší. Nad průměrem byly teploty převážně v oblasti širší Skandinávie, Islandu a Alp.

Mimo Evropu se teploty pohybovaly nad průměrem ve velkých částech Arktidy a v Chile či Argentině, západní Austrálii, jihozápadních Spojených státech a Mexiku. Naopak podprůměrné byly v částech Spojených států a Kanady nebo ve východním Rusku, Mongolsku, Číně či Japonsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...