Mohou se přístroje v nemocnicích vzájemně ovlivňovat? Zkoumají to vědci ve Zlíně

Vědci z Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se věnují výzkumu elektromagnetické kompatibility přístrojů v nemocničním prostředí. Chtějí například zjistit, jestli bude možné používat určité přístroje u pacientů s kardiostimulátorem či zda na operačním sále bude moci být zapnutý mobilní telefon nebo notebook, sdělil mluvčí univerzity Jan Malý.

„Životní funkce pacienta, který podstupuje operaci pod anestézií, jsou hlídány elektronickým systémem. Aby činnost takového systému nebyla narušena, není možné mít v místnosti jiné elektronické přístroje,“ uvedl vědec Vojtěch Křesálek.

Studium vzájemného ovlivňování přístrojů je zaměřené prakticky. „V první fázi se zaměříme na jeden konkrétní problém, a to na otázku, jestli je bezpečné pro člověka s kardiostimulátorem podstoupit výkon pod litotryptorem,“ popsal Křesálek.

Magnetické pole může narušovat jiné funkce

Litotryptor je přístroj na drcení žlučníkových a ledvinových kamenů. „Akustický impulz je vytvářen elektrickým výbojem, při kterém vzniká pulzní magnetické pole. Pokud pod přístroj položíme pacienta s kardiostimulátorem, může magnetické pole vytvářet nepřípustný elektrický impulz a vzniká otázka, zda se nebudou přístroje vzájemně rušit a ohrožovat zdraví pacienta,“ uvedl Křesálek.

Výzkum se bude dělat v reálných podmínkách ve zlínské krajské nemocnici. Výsledky by měly být známé do jednoho roku. „Jakmile budou výsledky k dispozici, nabídneme je komerčním způsobem i dalším nemocnicím,“ uvedl Křesálek.

Projekt Elektromagnetické zdroje a jejich rizika v nemocničním prostředí bude prvním projektem řešeným v rámci Klastru aplikovaného biomedicínského výzkumu a inovací (KABMED), který vzniká ve Zlínském kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...