Moderna má novou mRNA vakcínu proti covidu. Má být lepší ve všech ohledech

Společnost Moderna vyvinula novou a vylepšenou verzi své vakcíny proti covidu-19. Podle studie, která vyšla v odborném časopise Science Translational Medicine, je velmi slibná, protože jednak využila inovativní přístup, ale hlavně má lepší výsledky než starší očkování.

Dosavadní vakcíny proti covidu se zaměřovaly na spike protein viru. Učily imunitní systém, jak rozpoznat tento hrot, jímž se virus přichytí na buňce, a daly mu návod, jak se s tímto agresorem vypořádat. Nová vakcína, která se jmenuje mRNA-1283, už ale necílí na celý tento spike protein SARS-CoV-2, ale pouze na kódování jeho dvou částí.

Podle autorů vakcíny má tento přístup celou řadu výhod, které se prokázaly v testech. Tou hlavní je, že mRNA-1283 má lepší takzvanou expresi antigenu – zjednodušeně řečeno může vyrábět větší množství protilátek proti nemoci. A funguje to, ať už se toto nové očkování podává jako první dávka, posilovací dávka anebo speciální dávka proti konkrétní variantě. 

Proteinový bodec viru SARS-CoV-2
Zdroj: MPI f. Biophysik/ von Bülow/Sikora/Hummer

Další výhodou je, že je tato látka stabilnější. Úplně první vakcíny proti covidu vyžadovaly extrémně nízké teploty při skladování, to se už ale dávno podařilo vyřešit. Modernějším variantám stačily na skladování teploty 2 až 8 stupňů Celsia, při nichž vydržely asi půl roku. Nová látka je v těchto podmínkách stabilní celý rok.

A třetí výhodou je, že dávka vakcíny může být ještě nižší než v minulosti, což umožní vyrábět více a levněji a také by to mělo snížit očekávané množství vedlejších účinků. 

Jaká je účinnost?

Tou nejdůležitější otázkou samozřejmě je, jak moc účinná látka bude a jestli vůbec zabírá proti novějším variantám stále se měnícího viru SARS-CoV-2. Ve srovnání se starší vakcínou od Moderny tato nová vyvolala významnější neutralizační protilátkové odpovědi právě proti novějším variantám viru (hlavně B.1.351 a B.1.617.2), což podle autorů naznačuje její účinnost právě proti nově vznikajícím variantám.

Ve studiích na zvířatech byly myši očkované vakcínou mRNA-1283 chráněny jak proti mutaci D614G, tak proti variantě BA.1 viru SARS-CoV-2, což je další dobrý důkaz, že mRNA-1283 může poskytovat ochranu proti různým kmenům viru.

Jak funguje nová varianta?

Že je právě hrotový protein viru SARS-CoV-2 tím zásadním místem, správně rozpoznaly už první analýzy, prakticky hned poté, co byl vir izolován. To položilo základ pro vývoj původních mRNA vakcín společností Pfizer i Moderna, které obě v původním složení očkovací látky zakódovaly celou délku tohoto spike proteinu.

Vědci ale od té doby zjistili, že ne všechny části proteinu spike jsou pro imunitní reakce stejně důležité. Některé oblasti, zejména vazebná doména pro receptory (RBD) a N-terminální doména (NTD), jsou kritická místa pro neutralizaci protilátkami. Vědci pak tyto výsledky využili k návrhu vakcín specificky zaměřených na RBD, NTD nebo kombinaci těchto domén.

Účinná zjednodušená a cílená vakcína by měla také umožnit kratší dobu reakce na nové kmeny, protože potenciální vývoj očkování, které by reagovalo na nějakou obzvlášť nebezpečnou variantu viru, by se mohl zaměřit jen na změny dvou míst na hrotu viru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 8 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 11 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 14 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.