Moderna má novou mRNA vakcínu proti covidu. Má být lepší ve všech ohledech

Společnost Moderna vyvinula novou a vylepšenou verzi své vakcíny proti covidu-19. Podle studie, která vyšla v odborném časopise Science Translational Medicine, je velmi slibná, protože jednak využila inovativní přístup, ale hlavně má lepší výsledky než starší očkování.

Dosavadní vakcíny proti covidu se zaměřovaly na spike protein viru. Učily imunitní systém, jak rozpoznat tento hrot, jímž se virus přichytí na buňce, a daly mu návod, jak se s tímto agresorem vypořádat. Nová vakcína, která se jmenuje mRNA-1283, už ale necílí na celý tento spike protein SARS-CoV-2, ale pouze na kódování jeho dvou částí.

Podle autorů vakcíny má tento přístup celou řadu výhod, které se prokázaly v testech. Tou hlavní je, že mRNA-1283 má lepší takzvanou expresi antigenu – zjednodušeně řečeno může vyrábět větší množství protilátek proti nemoci. A funguje to, ať už se toto nové očkování podává jako první dávka, posilovací dávka anebo speciální dávka proti konkrétní variantě. 

Proteinový bodec viru SARS-CoV-2
Zdroj: MPI f. Biophysik/ von Bülow/Sikora/Hummer

Další výhodou je, že je tato látka stabilnější. Úplně první vakcíny proti covidu vyžadovaly extrémně nízké teploty při skladování, to se už ale dávno podařilo vyřešit. Modernějším variantám stačily na skladování teploty 2 až 8 stupňů Celsia, při nichž vydržely asi půl roku. Nová látka je v těchto podmínkách stabilní celý rok.

A třetí výhodou je, že dávka vakcíny může být ještě nižší než v minulosti, což umožní vyrábět více a levněji a také by to mělo snížit očekávané množství vedlejších účinků. 

Jaká je účinnost?

Tou nejdůležitější otázkou samozřejmě je, jak moc účinná látka bude a jestli vůbec zabírá proti novějším variantám stále se měnícího viru SARS-CoV-2. Ve srovnání se starší vakcínou od Moderny tato nová vyvolala významnější neutralizační protilátkové odpovědi právě proti novějším variantám viru (hlavně B.1.351 a B.1.617.2), což podle autorů naznačuje její účinnost právě proti nově vznikajícím variantám.

Ve studiích na zvířatech byly myši očkované vakcínou mRNA-1283 chráněny jak proti mutaci D614G, tak proti variantě BA.1 viru SARS-CoV-2, což je další dobrý důkaz, že mRNA-1283 může poskytovat ochranu proti různým kmenům viru.

Jak funguje nová varianta?

Že je právě hrotový protein viru SARS-CoV-2 tím zásadním místem, správně rozpoznaly už první analýzy, prakticky hned poté, co byl vir izolován. To položilo základ pro vývoj původních mRNA vakcín společností Pfizer i Moderna, které obě v původním složení očkovací látky zakódovaly celou délku tohoto spike proteinu.

Vědci ale od té doby zjistili, že ne všechny části proteinu spike jsou pro imunitní reakce stejně důležité. Některé oblasti, zejména vazebná doména pro receptory (RBD) a N-terminální doména (NTD), jsou kritická místa pro neutralizaci protilátkami. Vědci pak tyto výsledky využili k návrhu vakcín specificky zaměřených na RBD, NTD nebo kombinaci těchto domén.

Účinná zjednodušená a cílená vakcína by měla také umožnit kratší dobu reakce na nové kmeny, protože potenciální vývoj očkování, které by reagovalo na nějakou obzvlášť nebezpečnou variantu viru, by se mohl zaměřit jen na změny dvou míst na hrotu viru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 20 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 20 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 21 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.