Množství skleníkových plynů v atmosféře je rekordní

Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře se loni dostala na rekordní úroveň, množství oxidu uhličitého (CO2) je nyní o padesát procent vyšší než v předprůmyslovém období. V nově zveřejněné zprávě to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Podle jejích měření rostly i koncentrace metanu a oxidů dusíku, což může mít pro globální klima ničivé důsledky.

„Navzdory varováním, která odborná komunita vysílá desítky let, navzdory tisícům stran zpráv a desítkám klimatických konferencí stále míříme špatným směrem,“ konstatoval šéf WMO Petteri Taalas.

„Při současné úrovni koncentrace skleníkových plynů jsme na cestě k tomu, že se teploty do konce století zvýší výrazně nad limit stanovený Pařížskou dohodou. To přinese další extrémní projevy počasí včetně intenzivních veder a srážek, tání ledu, zvýšení hladin oceánů a jejich kyselosti,“ doplnil.

Vývoj koncentrací skleníkových plynů
Zdroj: WMO

Homo sapiens s takovými podmínkami nemá zkušenost

Zpráva WMO uvádí, že naposledy bylo v zemské atmosféře tolik CO2 jako nyní zhruba před třemi až pěti miliony let. Tehdy byly globální teploty o dva až tři stupně vyšší a hladina oceánů byla o deset až dvacet metrů nad tou současnou. Tehdy ale ještě náš druh neexistoval, Homo sapiens se vyvinul teprve před 200 tisíci roky. To znamená, že my lidé jsme za takových podmínek ještě neexistovali a nejsme na ně adaptovaní.

Podle měření se loni koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvyšovala o něco pomaleji než v předchozích letech, odborníci to ale připisují i důsledkům přirozených změn v koloběhu uhlíku. Koncentrace oxidů dusíku loni rostla nejrychlejším tempem v historii měření.

Podle Taalase nemá lidstvo „kouzelnou hůlku“, s jejíž pomocí by dokázalo množství skleníkových plynů v atmosféře rychle snížit, a musí proto pokračovat v opatřeních, jako je snižování spotřeby fosilních paliv a emisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...