Miliony kostí v lávovém tunelu, včetně lidských. Vědci našli v Saúdské Arábii nekropoli vytvořenou hyenami

Při průzkumu lávového tunelu v Saúdské Arábii vědci našli obrovské množství kostí, které zde zanechalo několik generací hyen. Stovky tisíc úlomků, které pokrývají dno jeskyně, pocházejí od koní, oslů a dalších místních zvířat – ale některé jsou dokonce i lidské.

Lávový tunel v Saúdské Arábii objevili geologové už před dvaceti lety, tehdy se ale vědci do temných chodeb neodvážili – jedním z argumentů bylo, že z jeho hlubin se ozývalo podezřelé vrčení.

Nový výzkum proběhl pod vedením expertů z Institutu Maxe Plancka a dospěl k závěru, že kosterní pozůstatky jsou svědectvím o hostině, která se na místě odehrávala po několik generací. „Zjednodušeně: myslíme si, že šlo o dílo hyen žíhaných,“ uvedl zooarcheolog Mathew Spencer.

Tato zvířata jsou dnes sice v Saúdské Arábii už jen vzácná, v minulosti se zde ale pohybovala v obrovských smečkách. „Hyeny velmi vášnivě hromadí kosti,“ dodal vědec, který o výzkumu napsal studii, jež vyšla v odborném časopise Archaeological and Anthropological Sciences.

  • Hyena žíhaná (Hyaena hyaena) je jediným druhem hyeny, která se vyskytuje i mimo území Afriky, v Asii. Obývá rozsáhlé území stepí a polopouští od Senegalu po Indii a od Tanzanie až po Turkmenistán. Preferuje otevřenou krajinu stepí a savan, lesnatým územím a pouštím se vyhýbá.
  • Dorůstá délky asi 110 cm a dalších 20 cm připadá na huňatý ocas. Váží pouze 40–45 kg, díky vztyčitelné hřívě na šíji a krku ale vypadá mohutnější.

Tunel plný kostí

Kostí jsou v kilometrovém tunelu podle studie statisíce a možná i miliony. Pocházejí od čtyř desítek druhů a byly zde ukládány od doby před asi sedmi tisíci roky až do 19. století. Že jde o zbytky hyení kořisti, potvrdilo několik nezávislých zkoumání – dokládají to otisky zubů na kostech, známky poškození typické pro hyeny, ale i stopy po průchodem zažívacím traktem.

Pozoruhodné byly i nálezy několika lidských lebek. Autoři výzkumu nepředpokládají, že by hyeny lidi v této oblasti lovily a zabíjely. Tato zvířata jsou ale známá tím, že vykrádají kvůli lidskému masu čerstvé hroby. „U hyen žíhaných tohle přežijí jen lebky“, popsal Spencer. „Zdá se, že je lebky moc nezajímají, na místě jsme našli možná pět nebo šest lebek se stopami po ohlodání – ale pouze lebky. Nic jiného.“

Objev proběhl v rámci projektu Palaeodeserts, jehož cílem je pochopit, jak vypadalo životní prostředí na Arabském poloostrově v době úsvitu civilizace, a současně popsat, jak se mění a vyvíjí. V pouštních podmínkách, kde mají rostliny a zvířata permanentní nedostatek živin, se bohužel zachovalo jen minimum zbytků, díky nimž by se daly rekonstruovat stopy minulosti. Proto je tento nález zásadním pro detailní popis dávno minulého světa.

Vědci chtějí tuto hyení kostnici v dalších letech mnohem lépe popsat – rádi by získali z kostí genetické informace, z izotopů uložených v zubech se zase mohou dozvědět mnoho zajímavého o stravě a migraci zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...