Milion bot a 300 tisíc kartáčků: Kokosové ostrovy se dusí pod tunami plastů

Téměř 240 tun plastu zaneslo kdysi nedotčené tropické Kokosové ostrovy v Indickém oceánu. Vědci odhadují, že se tam nachází přes 414 milionů kusů plastového odpadu, včetně milionů umělohmotných bot. Žabky a sandály ale nejsou hlavním problémem, většina odpadu je skryta pod pískem, napsal server BBC.

Vědecký tým prozkoumal 26 atolových ostrůvků, které k australskému souostroví nacházejícímu se více než tisíc kilometrů jižně od Indonésie patří. Zjistil, že vlivem mořských proudů se na ostrovy dostane obrovské množství plastu.

Z výpočtů vyplynulo, že ostrovy jsou znečištěné 238 tunami plastu, včetně 977 tisíc bot a 373 tisíc kartáčků na zuby. Podle vědců mohou být skutečná čísla o něco vyšší, protože se jim nepodařilo dostat na některé pláže, které jsou odpadu plné. Studii zveřejnil tým australských vědců v odborném časopisu Scientific Reports.

Pláže zanesené botami působí hrozivě, ale až 93 procent všeho odpadu se nachází do deseti centimetrů pod povrchem pláží.

Odpad se skrývá pod povrchem

Většina dosavadních studií se soustředila jenom na plast na povrchu, proto je nová studie podstatná, míní Christ Tuckettová, vědkyně z britské Marine Conversation Society. „Plast se v průběhu času rozpadává na menší a menší kousky, které se promísí s pískem a usadí se pod povrchem. Obzvláště v teplých oblastech se vlivem soli a tepla rozpadá plast rychleji, nezmizí ale úplně,“ vysvětlila Tuckettová.

Sbírání viditelného odpadu dobrovolníky je v takovém případě jenom klouzáním po povrchu celého problému.

Vyčistit pláže od drobných částic odpadu by vyžadovalo natolik radikální metody, že to může být ve výsledku pro životní prostředí horší, než plastový odpad nechat být. Vědci jsou objemem plastového odpadu znepokojeni a množství skrytého plastu je podle nich podceňováno po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...