Migréna v Česku zřejmě trápí až milion lidí. Mnozí kvůli práci diagnózu tají

Až 300 tisíc lidí v Česku má více než pět záchvatů migrény do měsíce, 50 tisíc jich trpí chronickou migrénou. Nemoc jim komplikuje osobní i profesní život, bývá ale zlehčována. Problematické je i to, že někteří pacienti jsou léčeni špatně či vůbec, uvedl neurolog David Doležil. Podle psycholožky Dany Rosické je nutné zlepšit povědomí o této nemoci. Informace zazněly na pátečním kulatém stolu o problematice migrény v pracovním životě.

V Česku se podle Doležila, který je předsedou sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti, s migrénou potýká zhruba milion lidí. Zatímco minimálně pět záchvatů měsíčně prodělá třetina z nich, lidé s chronickou migrénou jich zažijí více než 15 do měsíce.

Ženy trpí migrénou až čtyřikrát více než muži, nemoc totiž ovlivňují hormony a záchvaty se často vážou na menstruační cyklus. Mezi další spouštěče patří změna počasí, stres či některé druhy jídla a pití – například alkohol.

Většinou však člověk nedovede spolehlivě předvídat příchod záchvatu, který trvá od tří do 72 hodin. „Pro kvalitu života a pracovní výkonnost už není rozdíl, zda má někdo dvanáct záchvatů měsíčně či patnáct,“ upozornil Doležil s tím, že v případě častějších záchvatů se jako léky předepisují takzvané triptany. Mnozí postižení, včetně těch s těžkými migrénami, se ale léčí jen volně dostupnými analgetiky, což je podle neurologa vhodné pouze u lehké formy nemoci.

Život s migrénou

Část pacientů se za migrénu stydí, také proto, že se setkali se zlehčováním své diagnózy. Někteří rovněž prošli špatně zvolenou, neúčinnou léčbou a na další hledání pomoci u odborníků rezignovali.

Častá migréna lidem značně komplikuje život. Stále se obávají dalšího záchvatu, nemohou si dělat plány, nebo mají problémy v zaměstnání. Vybírají si kvůli ní i neplacené volno, nebo pracují navzdory urputné bolesti hlavy a svou diagnózu tají.

„Povědomí o migréně na pracovištích je stále velmi nízké. Mnoho lidí to má spojeno s něčím, nad čím lze mávnout rukou,“ uvedla psycholožka Dana Rosická, která působila v personalistice a lidských zdrojích. I v tomto případě hrají roli předsudky. Někteří nadřízení podle Rosické migrénu nevnímají jako chorobu, jiní podezírají zaměstnance z lenosti. Právě vstřícný přístup ze strany zaměstnavatele a kolegů může migrenikům dost pomoci, stejně tak možnost flexibilní pracovní doby či práce z domu.

Léčba migrény je drahá

Četnost a sílu záchvatů někdy u lidí s migrénami sníží i preventivní léčba. V Česku je dostupná buď standardní, nebo takzvaná biologická, kterou však nehradí pojišťovny a je finančně náročná. Jedna dávka léku vyjde pacienta zhruba na 14 tisíc korun.

Migréna je podle Světové zdravotnické organizace třetí nejčastější nemocí na světě. Týká se především lidí v produktivním věku. Poprvé se zpravidla projeví v pubertě a odezní kolem šedesátin. Někteří se s ní ale potýkají až do konce života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...