První zimní měsíc, prosinec, je už sice z poloviny za námi, ale počasí zimu zatím moc nepřipomíná. Teploty jsou vesměs nadprůměrné a sněhu je velmi málo. A to nejen v nížinách, kde jsme si na to v posledních letech zvykli, ale i na horách, kde leží maximálně pár centimetrů sněhu. A do Vánoc se to s největší pravděpodobností už významně nezmění. V minulosti jsme ale zažili prosince podstatně bohatší na sníh. A nemusíme chodit až do tak vzdálené historie.
Na sníh bohatý prosinec přišel před deseti lety, v roce 2010, kdy jsme zažili téměř kalamitní situace na většině území Česka, výjimkou nebylo ani 10 až 20 centimetrů nového sněhu za den – a to včetně Prahy. Na sníh bohatá byla celá zima 2009/2010, kdy zejména v lednu napadlo velké množství sněhu i v nížinách – a vydržel až do konce února:
Z posledních dvaceti zim ale u nás z pohledu sněhu jednoznačně dominuje ta z přelomu let 2005/2006. Dala by se označit doslova za onu pověstnou „ladovskou“, což platilo hlavně pro polohy nad 500 metrů. V této zimě se vyskytla mimořádně zajímavá situace v posledních dnech roku 2005, kdy východ Česka zasáhla tlaková níže postupující z Jadranu. S ní dorazilo velmi intenzivní trvalé sněžení, kdy napadlo až 50 centimetrů za 24 hodin.
Sněžení tehdy naprosto paralyzovalo dopravu, v Ostravě někteří řidiči raději vyrazili se sněhovými řetězy. Reakce na tuto kalamitu se odrazila i v kultuře, slavnou písničkou „Ladovská zima“ ji zdokumentoval Jaromír Nohavica.
A na jaře 2006 pak prudké tání velkého množství sněhu způsobilo významné a poměrně ničivé jarní povodně.
Zimy naší minulosti
Z dalších zim pak určitě stojí za připomenutí jedna z nejstudenějších zim posledního půlstoletí 1995/1996, která taky přinesla dlouhotrvající sněhovou pokrývku. Na Labské boudě naměřili za celou sezonu rekordní sumu nového sněhu – dnes těžko uvěřitelných 896 centimetrů.
Dříve narozeným určitě utkvěla v paměti třeba i zima 1986/1987. Na mnoha stanicích v Česku se však do tabulek rekordů zapsala naprosto výjimečně zima 1969/1970 – ať už vůbec nejvyšší výškou sněhové pokrývky, nebo i množstvím sněhu, které za sezonu napadlo.
Na konci této zimy tak třeba v Liberci leželo rekordních 97 centimetrů (7. března), i na pražské Ruzyni 57 centimetrů (6. března). A třeba na pražském Karlově i v brněnských Tuřanech naměřili nejvyšší sezonní úhrn nového sněhu (tedy nasčítané přírůstky sněhové pokrývky za všechny dny) – 120, respektive 160 centimetrů.
Metr sněhu za den
Na horách bývá situace v některých sezonách docela odlišná od nížin. Díky nižším teplotám totiž při srážkově nadprůměrných měsících sněhu postupně přibývá, zatímco dole v údolích často prší anebo sníh často roztaje. Příkladem budiž zima 2018/2019, která přinesla na hřebeny Krkonoš nejvíc sněhu od roku 2005. V tomto roce byl zaznamenán rekord v Krkonoších, 15. března 2005 naměřili na Labské boudě 345 centimetrů.
To ale není absolutně nejvyšší změřená hodnota na území České republiky. Ty najdeme v datech z Lysé hory v Beskydech – u 8. a 9. března 1911 najdeme údaj 491 centimetrů. Mimochodem, Lysá hora drží i rekord v množství sněhu za jediný den – 16. dubna 1916 tam napadlo 108 centimetrů.
Světové rekordy
Tento český rekord ale poněkud vybledne, když nahlédneme do světa. V městečku Capracotta, které leží v italských Apeninách v centrální části Itálie, napadlo 5. března 2015 za pouhých 18 hodin téměř neuvěřitelných 256 centimetrů sněhu. To znamená v průměru téměř 15 centimetrů za hodinu. To je zřejmě i světový rekord v množství sněhu za jeden den.
Apeniny jsou přitom mamutími přívaly sněhu poměrně známé – díky vysoké nadmořské výšce je tam v zimním období teplota pod nulou a Středomoří v okolí zajišťuje dostatek vlhkosti, což spolu s návětrným efektem vytváří příhodné podmínky pro tyto výjimečné sněhové epizody.
Absolutní rekordy výšky sněhové pokrývky pak drží stanice Mt. Ibuki v Japonských Alpách na ostrově Honšú – 14. února 1927 tam leželo těžko představitelných 1182 centimetrů sněhu – ano, téměř 12 metrů. Mimochodem jde o oblast, kterou vede proslulá turistická silnice, která je i během nejtvrdší zimy udržována – cesta v mnohametrovém kaňonu ve sněhu je pak jedinečným zážitkem.
A na závěr ještě jedno ohromující číslo: 3110 centimetrů, to je suma sněhu, která napadla od 19. února 1971 do 18. února 1972 na hoře Rainier na západě USA ve státě Washington.
Zajímavých čísel týkajících se sněhu by samozřejmě bylo možné uvést ještě velké množství. Je ale vhodné podotknout, že měření těchto extrémních hodnot sněhu představuje značnou výzvu pro pozorovatele v daných oblastech. Ti se totiž kromě mohutné vrstvy sněhu musejí často potýkat i se silným větrem, který měření sněhu značně komplikuje. I to je důvodem, proč některá čísla občas budí pochybnosti o jejich správnosti.
