Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

„Domácí druhy, jako jsou lípy, javory nebo jasany, dnes v městských ulicích často vykazují silný fyziologický stres. Trpí nedostatkem vody, předčasně prosychají a odumírají dříve, než stihnou vytvořit funkční korunu,“ upozornil jeden z autorů studie Pavel Klapka.

Města se je snaží nahrazovat, jenže často si vybírají nevhodné druhy. Cílem nového výzkumu je poradit jim, jak zvládnout proměnu zelené infrastruktury, která je s ohledem na klimatické změny nutná. Vědci se snaží vytvořit takovou skladbu a péči o zeleň, která bude klimaticky odolná, ale zároveň bezpečná pro obyvatele.

Města nepřejí zeleni

Městské prostředí je podle odborníků pro tradiční druhy stromů stále nepříznivější. Vysoké teploty, nedostatek vody, znečištěné ovzduší i mechanické poškození vytvářejí kombinaci stresových faktorů, kterou stromy v minulosti nezažívaly. Zatímco jednotlivé faktory byly dřeviny schopné v minulosti zvládat, jejich současná kombinace je už pro ně kritická.

Problém se netýká jenom nadzemní části dřevin. Jejich kořeny jsou v městském prostředí omezené zhutněnou půdou, inženýrskými sítěmi a nepropustnými povrchy. Vědci tento jev označují jako květináčový efekt, který výrazně snižuje vitalitu stromů.

Samosprávy proto stále častěji sahají po nepůvodních druzích z jižní Evropy, Asie nebo Severní Ameriky. Tyto dřeviny lépe snášejí sucho, vysoké teploty i zasolení půdy, takže v ulicích českých měst přibývají až donedávna zcela neznámé druhy – například dřezovce, jerlíny nebo jinany. Podle odborníků ale nejde jenom o schopnost přežít. „Musíme zároveň hodnotit jeho biologickou bezpečnost pro obyvatele,“ upozornil René Jirmus, který na výzkumu také pracoval.

Rizika nepůvodních druhů

Nepůvodní druhy mohou být toxické, mohou produkovat a do okolí uvolňovat silné alergeny, na něž nejsou lidé zvyklí. A také se mohou chovat invazně a vytlačovat pak druhy původní.

Vědci proto analyzují jejich dopady na městské prostředí i zdraví lidí a poskytují samosprávám data pro rozhodování o skladbě veřejné zeleně. Vyvinuli také biologický index nebezpečnosti rostlin, který hodnotí dřeviny podle rizik pro zdraví i bezpečnost lidí.

Analýza v Olomouci například ukázala, že nové výsadby na dětských hřištích sice omezují viditelná nebezpečí, ale častěji obsahují druhy s vyšší toxicitou, o které veřejnost nemá dostatek informací.

Studie se zabývala také tím, jak zeleň ovlivňuje pocit bezpečí obyvatel. Husté a nepřehledné porosty podle vědců podporují rekreaci ve dne, v noci ale zvyšují pocit ohrožení a obavy z kriminality kvůli horší přehlednosti a slabšímu osvětlení.

Odborníci zároveň varují před opačným extrémem, tedy plošným odstraňováním zeleně. To by mohlo vést k dalšímu přehřívání měst a zhoršení kvality života. „Absence stínu představuje často větší zdravotní riziko než samotná vegetace,“ zdůraznil Jirmus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 3 hhodinami

Artemis II se chystá k Měsíci. Start je možný po půlnoci

Několik let připravovaná mise Artemis II je připravená k odletu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) už zahájil odpočítávání před startem prvního letu člověka k Měsíci po více než padesáti letech. Česká televize start rakety odvysílá živě.
před 4 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 5 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 6 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 12 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
včera v 17:46

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
včera v 16:00

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
včera v 13:12
Načítání...