Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k útoku USA s Izraelem na Írán. Šéf Bílého domu Alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin. Trump na středeční večer ohlásil projev k národu ohledně útoku na Írán, který ČT24 přinese ve tři hodiny ráno českého času živě.
„Ano, řekl bych, že to je více než na zvážení,“ odpověděl Trump na otázku, zda po konci konfliktu na Blízkém východě přehodnotí členství USA v Severoatlantické alianci. „NATO mě nikdy nepřesvědčilo. Vždy jsem věděl, že je to papírový tygr. A Putin to mimochodem ví taky,“ prohlásil americký prezident.
Trump opakovaně kritizuje spojence z NATO kvůli tomu, že podle něho neudělali nic, aby Spojeným státům ve válce proti Íránu pomohli. Washington například žádá o vojenskou podporu k zajištění Hormuzského průlivu. Tuto klíčovou námořní cestu zablokoval Írán v reakci na americké a izraelské útoky, které pokračují pátým týdnem. Trump o dalších členech NATO mluví jako o zbabělcích a prohlašuje, že USA jim jejich přístup během nynějšího konfliktu na Blízkém východě nezapomenou.
„Bylo tomu těžké uvěřit. A netlačil jsem na to... Moc jsem na tom netrval. Prostě si myslím, že by to mělo být samozřejmé,“ řekl Trump o neochotě evropských spojenců zapojit se do znovuotevření Hormuzského průlivu. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů v únoru ani nekonzultovaly.
Británie kvůli průlivu uspořádá schůzku
Britský premiér Keir Starmer později oznámil, že jeho země ještě tento týden uspořádá schůzku asi třiceti zemí, které jsou připraveny přijmout kroky k obnovení a zajištění bezpečnosti námořní plavby v Hormuzském průlivu. V britském národním zájmu je v tomto nejistém světě užší partnerství se spojenci v Evropské unii, řekl Starmer a NATO označil za nejúčinnější vojenskou alianci světa.
Británie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Japonsko vydaly 19. března společné prohlášení, v němž vyjádřily ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby průlivem. K prohlášení, které však má politický, nikoli vojenský charakter, se od té doby postupně připojila zhruba třicítka dalších zemí včetně Česka.
Na středeční tiskové konferenci, svolané podle Reuters s cílem uklidnit britskou veřejnost ohledně rostoucích cen v důsledku situace v Perském zálivu, Starmer také uvedl, že dopady této války „nás budou formovat po celou jednu generaci“ a mohly by se podobat ropným šokům ze 70. let.
Trump také prohlásil, že Spojené státy automaticky podpořily Ukrajinu, i když „Ukrajina nebyl náš problém“. Po jeho nástupu do prezidentského úřadu však americká pomoc zemi čelící ruské agresi klesla téměř na nulu.
Rubiovo naznačení
Před Trumpovým rozhovorem už v noci na středu oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí Fox News, že Spojené státy budou muset po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy s NATO. Konečné rozhodnutí bude podle něho na prezidentu Trumpovi.
„Myslím si bohužel, že budeme muset znovu zvážit, zda tato aliance, která této zemi (USA) po dlouhou dobu dobře sloužila, stále plní svůj účel,“ řekl Rubio. Bude podle něho potřeba vyhodnotit, zda „Amerika pouze brání Evropu, kdežto když my potřebujeme pomoc od našich spojenců, odepřou nám práva na využívání základen a odepřou nám i přelety“. Narážel tak na španělské a italské odmítnutí poskytnout USA základny pro operace v Íránu.
Kongres v roce 2023 za vlády Trumpova předchůdce Joea Bidena v rámci návrhu zákona o obranné politice (NDAA) přijal opatření zakazující americkému prezidentovi jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, opustit Severoatlantickou alianci. Jedním ze dvou senátorů, kteří tehdy opatření prosadili, byl právě Rubio.
Rubio se v roli senátora o přijetí opatření zasadil spolu s demokratickým senátorem Timem Kainem. Opatření podle nich prokazovalo „americkou podporu Alianci, která je základním kamenem (americké) národní bezpečnosti“ a „dává silný signál autoritářským režimům po celém světě, že svobodný svět zůstává jednotný“.
Trump kritizoval NATO už při prvním mandátu
Trump americké členství v NATO kritizoval i ve svém prvním funkčním období. V roce 2018 například zpochybnil klíčový článek pět smlouvy o společné obraně, když se ptal, zda by se USA měly podílet na obraně malého státu jako Černá Hora, která je tisíce kilometrů daleko.
Už v roce 2000 Trump ve své knize „The America We Deserve“ (Amerika, kterou si zasloužíme) napsal, že „stáhnout se z Evropy by zemi zachránilo ročně miliony dolarů“.
Údery proti Íránu, které zažehly válku na Blízkém východě, zahájily Spojené státy a Izrael 28. února. Teherán v odvetě cílí na americké a izraelské cíle v regionu.
Načítání...
Odchod Spojených států z NATO by byl podle expremiéra Petra Fialy (ODS) velkou chybou. Poškodil by nejen Evropu, ale i samotné USA a měl by negativní dopad na celý svět, uvedl na síti X. Fiala ale věří, že se to nestane. Už to, že Trump tuto možnost veřejně uvažuje, podle českého expremiéra ukazuje, že je třeba se více starat o vlastní bezpečnost.
„Oslabit NATO – dětinskou výhrůžkou o stažení Ameriky – neznamená ukázat sílu. Znamená to potěšit Putina, povzbudit nepřátele Západu a rozbít to nejcennější, co svobodný svět má: důvěru mezi spojenci. Rozbíjet NATO by byla historická chyba a nesmí se to stát. Věřím v rozum a sílu administrativy USA, že tento šílený nápad nikdy nedopustí. Ješitnost nesmí zvítězit nad bezpečím a stabilitou,“ napsala bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
