Měsíc se smršťuje, hlásí vědci z NASA. Popsali i doprovodné zemětřesení

Nahrávám video

Podle posledních zjištění NASA se Měsíc smršťuje a při tom se otřásá. Důkazem jsou schodovité propadliny, jakési vrásy, na které narazili američtí astronauti už před půl stoletím. Za posledních pár set milionů let se Měsíc smrštil o padesát metrů.

Vědci zvolili analogii se zrnkem hroznového vína, které vysychá a stává se rozinkou. Měsíc nevysychá, zato jeho chladné jádro ještě víc chladne a podobně zmenšuje svůj objem. Na rozdíl od pružné slupky vína se povrch měsíce láme a vznikají v něm schody vysoké kolem deseti metrů a dlouhé několik kilometrů.

Existence těchto útesů není novinkou. Už v roce 1972 měli Eugene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla 17 dost práce s navigací, když se pohybovali ve zvrásněném terénu v měsíčním údolí Taurus-Littrow. Vědci ale až teď dokázali popsat proces smršťování i související měsíční otřesy.

„Naše analýza nám poskytuje první důkazy, že jsou tyto zlomy stále aktivní a pravděpodobně způsobují měsíční zemětřesení v důsledku toho, jak Měsíc dále chladne a smršťuje se. Některé z těchto otřesů mohou mít sílu až pěti stupňů Richterovy škály,“ uvedl autor studie Thomas Watters. 

Záchvěvy Měsíce měří seismometry, které tam nechali astronauti v 70. letech. Za necelou dekádu zachytily 28 otřesů. Protože se soustředily do blízkosti zlomů, vyvozují, že právě tyto stupně jsou zdrojem tektonické aktivity.

Tu potvrzují i záběry sondy LRO, která Měsíc obíhá a detailně fotí. Na tři a půl tisících fotek zlomů jsou jasně patrné sesuvy půdy způsobené právě otřesy. Jedno z hlavních epicenter měsíčních otřesů se nachází jen 13 kilometrů od místa, kde projíždělo Apollo 17. 

„Je to opravdu pozoruhodné, když vidíme propojení téměř padesát let starých dat s daty z LRO. Zároveň můžeme plánovat, na co by se měly soustředit budoucí mise, které budou cílit na studium vnitřních procesů Měsíce,“ podotkl John Keller, který se podílí na projektu LRO.

Na Merkuru se táhnou vrásy dlouhé tisíc kilometrů

Měsíc přitom není jediným tělesem v naší Sluneční soustavě, které se smršťuje. Třeba na Merkuru jsou vrásy obřích rozměrů – až tisíc kilometrů dlouhé a tři kilometry vysoké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...