Planeta se otepluje výrazně rychleji, než se lidstvo zavázalo. Cílem klimatických dohod bylo udržet oteplení do 1,5 stupně nad předprůmyslovou éru, ale podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) se zdá, že teploty vzrostou přibližně dvojnásobně.
Nová zpráva vydaná v pondělí varuje, že množství skleníkových plynů v atmosféře stále stoupá – pokud by měla naše planeta zůstat obyvatelnou, musí se růst emisí zastavit nejpozději během tří let.
„Projekce globálních emisí staví omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia mimo dosah a komplikují udržení oteplování pod dvěma stupni po roce 2030,“ uvedl IPCC, jehož analýzy vytváří více než dvě stě vědců. Teploty ve světě dosud stouply ve srovnání s předindustriální érou o více než 1,1 stupně a při pokračování současného trendu by oteplení do konce století dosáhlo 3,2 stupně Celsia. Experti se domnívají, že za takové situace by dopady tvrdě pociťovala velká část lidstva.
Podle odborné veřejnosti je třeba pro odvrácení katastrofálních důsledků klimatických změn omezit k roku 2030 produkci skleníkových plynů asi o polovinu a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Mnohé vlády včetně té americké nebo Evropské unie již oznámily plány v tomto duchu, globální emise ale zatím stále sílí. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese by splnění současných závazků znamenalo čtrnáctiprocentní nárůst emisí oproti stavu z přelomu tisíciletí.
„Nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu je výčtem nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, ve kterém se nedá žít,“ uvedl Guterres. Zpráva podle něj ukazuje „uskutečnitelné a finančně dostupné“ cesty k naplnění zmíněného teplotního cíle, který je zakotven v pařížské dohodě z roku 2015.
Recept „jak z toho ven“ známe
„V první řadě musíme ztrojnásobit rychlost přechodu na obnovitelné zdroje energie,“ vyzývá Guterres. „Je to teď, nebo nikdy, pokud chceme omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia,“ řekl profesor Královské univerzity v Londýně James Skea, který byl jedním z hlavních autorů nové zprávy.
Ta podle agentury Reuters hovoří o potřebě drasticky omezit využívání fosilních paliv, jako jsou ropa nebo uhlí, zalesňovat krajinu či snížit spotřebu masa. Dále volá po masivní finanční podpoře chudých zemí, které si opatření, jako je elektrifikace dopravy nebo zvyšování energetické efektivity, nemohou dovolit. Klimatické cíle jsou aktuálně podkopávány pokračujícími investicemi do infrastruktury pro fosilní paliva a kácením lesů pro tvorbu zemědělské půdy, píše IPCC.
Panel odborníků ve zprávě také popisuje, že lidstvo by po prolomení cílů formulovaných v pařížské dohodě teoreticky mohlo oteplení klimatu vrátit na kýženou úroveň. Součástí těchto scénářů jsou pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry přírodními i umělými postupy, ale také potenciálně riskantní postupy jako vypouštění aerosolů do oblohy ve snaze odrážet sluneční světlo, napsala agentura AP.
„Velké poselství, s nímž přicházíme, je to, že lidské činnosti nás dostaly do těchto potíží a že aktivita lidí nás z nich zase může dostat,“ uvedl vědec Skea. On a jeho kolegové podle AP ve své zprávě nepřipisují vinu za aktuální vývoj konkrétním zemím.
Generální tajemník OSN ve svém prohlášení kritizuje „vlády a korporace s vysokými emisemi“, které prý zavírají oči nad problémem a „přilévají olej do ohně“. „Klimatičtí aktivisté jsou někdy prezentováni jako nebezpeční radikálové. Skutečně nebezpečnými radikály jsou ale země, které zvyšují produkci fosilních paliv,“ uvedl Guterres.
Co je v sázce
Není to poprvé, co činitelé a experti OSN přicházejí s podobnými závěry, varování jsou ovšem v posledních letech a měsících stále naléhavější. Loni v srpnu IPCC konstatoval, že oteplování planety způsobují lidé a že s ním spojené změny klimatu budou přinášet čím dál ničivější extrémy počasí. Koncem února pak další zpráva varovala, že v nadcházejících 18 letech bude planeta nemocnějším, hladovějším, chudším a mnohem nebezpečnějším místem. Nejnovější publikace zakončila již šestý hodnotící cyklus IPCC, přičemž na další várku zpráv by se podle Reuters mohlo čekat více než pět let.
Nové hodnocení reakce na změny klimatu zahrnuje i některá pozitivní zjištění a například poukazuje na rostoucí cenovou dostupnost šetrnějších technologií. Výroba elektřiny ze sluneční energie údajně dnes stojí v průměru o 85 procent méně než v roce 2010, zatímco u větrné energie činí pokles 55 procent.
Čeští experti se shodují
Do budoucna je jediná cesta opustit fosilní zdroje energie a pečovat o krajinu tak, aby byla schopná pohlcovat uhlík. To jsou podle klimatologa Radima Tolasze hlavní sdělení této zprávy. Tolasz, který působí v Českém hydrometeorologickém ústavu, řekl, že největší novinkou zprávy je rostoucí přesnost dat a odhadů dopadů klimatické změny. V souvislosti se zveřejněním zprávy se v Praze uskutečnila diskuse expertů, Tolasz se jí zúčastnil videokonferenčně.
„Reporty, vydávané vždy po několika letech, si jsou podobné jak vejce vejci,“ uvedl Tolasz, který je zástupcem Česka v IPCC. „Na druhou stranu informace, které v reportech jsou (…), jsou pořád přesnější, jasnější. Ta věda si je jistější, že hodnoty, které tam uvádí (…), budou i z hlediska odhadů naplněnější. To znamená, že jsou reálnější,“ zdůraznil Tolasz.
Zpráva IPCC podle něj jednoznačně ukazuje, že do budoucna je jedinou správnou cestou odchod od fosilních zdrojů. „Ale zároveň, když se řekne mitigace, tak to neznamená jen, že přestaneme pálit uhlí. Tam je ještě druhá velká část. A to je to, že se budeme starat o krajinu a to, aby krajina pohlcovala (..) uhlík, aby uhlíkový cyklus byl zdravý,“ řekl. „Nejde jen o to, že všichni začneme jezdit v elektroautech. Tady jde o to starat se o lesy, dobře hospodařit na zemědělské půdě, starat se o čistotu oceánů a podobně, protože to všechno spolu souvisí,“ popsal.
Tolasz poznamenal, že klimatologové i IPCC už více než deset let usilují o to, aby státy nebyly závislé na jednom zdroji energie jen proto, že je levný nebo je na něj navázán místní průmysl. „A když se zamyslíme nad tím, co se za těch deset či 15 let stalo, tak v podstatě nikde nedošlo k převratnému vývoji, že by někde dramatickým způsobem narostl nějaký zdroj energie,“ uvedl.
„Teď je otázka, jestli to, co se děje na východ od nás, tomu (odklonu od fosilních zdrojů) pomůže, nebo nepomůže. (…) Teď se všichni tváří, že odejdeme od uhlí a hodně rychle. Ale já si nedělám iluze, že jak se krize vyřeší, aspoň trošku, že na to všichni nezapomenou,“ dodal Tolasz.
Podle analytičky Kateřiny Davidové z nevládní organizace Centrum pro dopravu a energetiku pak zpráva ukazuje, že to, co jsme dělali dosud, už nestačí. Podotkla, že je třeba, aby evropské státy zvýšily své klimatické závazky. Zásadní pak podle ní budou kroky, které (státy) učiní během následujících let a nelze již otálet.
