Lišky žijící ve městech se mění. Vypadá to, jako by se domestikovaly, uvádí studie

Podle nové analýzy se lišky žijící na okrajích měst začínají stále více podobat psům. Autoři studie tvrdí, že se tyto šelmy rychle přizpůsobují novému prostředí a způsobům, jak v něm přežít – podobně se zřejmě začali před desítkami tisíc let domestikovat psi.

Tým vedený Kevinem Parsonsem z Glasgowské univerzity provedl detailní analýzu rozdílů mezi liškami, které ve Velké Británii žijí ve městech a na venkově. Výsledky tohoto výzkumu naznačují, jakým způsobem se mohli domestikovat psi: tedy jak se z divoké šelmy stalo ochočené zvíře žijící s člověkem pod jednou střechou.

Lišky ve městech

Současná opatření kvůli pandemii covidu-19 vedla v řadě zemí světa k návratu zvířat do měst. V České republice to byli třeba srnci, do tureckých přístavů se vraceli delfíni a ve Velké Británii vstoupily do ulic lišky, které šlo spatřit přímo v centru měst. Už řadu let přitom tato zvířata žijí na předměstích, nebo tam přinejmenším tráví spoustu času při pátrání po potravě. 

„Uvažovali jsme, jestli s rozdíly mezi městskými a venkovskými populacemi lišek souvisí právě tato změna životního stylu. Prozkoumali jsme proto lebky stovek lišek nalezených v Londýně a okolí. Ukázalo se, že městské lišky mají menší kapacitu mozku, ale také odlišný tvar čenichu, který by jim pomohl k získávání potravy v městském prostředí,“ uvedl Parsons. U lišek žijících ve městech byl podle něj také menší rozdíl mezi samci a samicemi.

Nenápadná skoro-domestikace

Tyto změny velmi přesně odpovídaly tomu, co by se očekávalo během procesu domestikace. Zjednodušeně řečeno: přestože městské lišky rozhodně nejsou domestikovány, mění se k podobě známé u mnoha domácích zvířat.

„Je to důležité zjištění, protože interakce mezi lidmi a zvířaty probíhají neustále. Některé ze základních environmentálních aspektů, které se mohly vyskytnout během počátečních fází domestikace u našich současných domácích mazlíčků, jako jsou psi a kočky, byly pravděpodobně podobné podmínkám, za kterých žijí naše městské lišky a jiná městská zvířata dnes. Přizpůsobení se životu kolem lidí ve skutečnosti připravuje některá zvířata na domestikaci,“ doplnil spoluautor studie Andrew Kitchener z Národního muzea ve Skotsku.

Autoři tohoto výzkumu se pak ještě rozhodli otestovat, jestli rozdíly zjištěné mezi liškami z lesů a měst nemají nějakou podobnost s tím, jak se vyvíjely různé druhy lišek ve volné přírodě. Ukázalo se, že způsob, jakým se liší městské a venkovské lišky, se shodoval se změnami, ke kterým u různých druhů této šelmy docházelo po miliony let.

Podle autorů práce tedy tyto změny nejsou způsobeny nějakými náhodnými genetickými změnami, ale dlouhodobým evolučním tlakem, který nutí lišky, aby se přizpůsobovaly prostředí, v němž musí žít. Podle profesora Parsonse tyto reálné změny také velmi přesně odpovídají tomu, jak by se lišky měly měnit podle zákonů evoluční teorie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...