Lidská játra zůstávají mladá, i když člověk stárne. Popsala to nová studie, která vyšla na konci května. Pomocí radioaktivního datování v ní vědci odhadli, že průměrné stáří jaterních buněk je přibližně tři roky. Současně se ale ukázalo, že některé buňky žijí významně déle než jiné – to by mohlo lékařům pomoci lépe pochopit, jak vznikají choroby, jako je například rakovina jater.
Němečtí vědci z Drážďan analyzovali jaterní buňky, které odebrali třiceti lidem. Šlo o osoby, které zemřely z nejrůznějších příčin ve věku 20 až 84 let. Tyto buňky se pokusili popsat z hlediska jejich stáří, využili k tomu techniku, která vznikla až na začátku jednadvacátého století. Výsledky popsali v žurnálu Cell Systems.
Radiokarbonová metoda datování je založená na faktu, že v souvislosti s testy jaderných zbraní se v atmosféře měnily koncentrace radioaktivního izotopu uhlíku 14C. Stopové množství této látky může skončit v DNA rostlinných i živočišných buněk a vědci tuto změnu v koncentracích dokážou využít jako měřítko pro určení stáří buňky. Čím je totiž buňka starší, tím více tohoto izotopu uhlíku se v její DNA pravděpodobně nachází.
Když vědci pomocí této metody datovali jaterní buňky ze své skupiny vzorků, zjistili, že nacházejí stále stejný vzorec, bez ohledu na věk člověka. Většina buněk byla mladá a přibližně stejně stará. Na základě dat autoři studie odhadují, že většina jaterních buněk se vyměňuje přibližně jednou ročně, v průměru jsou tedy celá játra stará méně než tři roky.
Odolný orgán
Játra jsou velmi odolná a rychle se hojí, to se vědělo už dříve. Tyto vlastnosti jsou pro orgán, který má za úkol filtrovat škodlivé látky, zásadní a nezbytné. Ale o tom, jak játra regenerují, se ví mnohem méně, včetně toho, jak moc je tato schopnost spojená s věkem a stárnutím.
Nové výsledky ukazují, že i ve starém těle mohou být mladá játra. Zároveň ale vědci zjistili, že s přibývajícím věkem dochází v játrech ke změnám. Některé buňky v játrech mohou nést více než dvě sady chromozomů a fungovat bez problémů, na rozdíl od většiny buněk v těle. Tým zjistil, že tyto buňky s DNA také zřejmě žijí mnohem déle než ostatní jaterní buňky, až deset let. Z doposud posbíraných údajů se zdá, že lidská játra časem shromažďují větší množství právě těchto buněk.
Autoři nové studie si myslí, že tato změna může přispět k udržení jater zdravých, a tedy práceschopných. Pokud je tato hypotéza pravdivá, je pravděpodobné, že pokud se tento proces pokazí, může se u lidí zvýšit riziko zdravotních problémů souvisejících s játry.
„Jelikož se počet těchto buněk s rostoucím věkem postupně zvyšuje, mohlo by se jednat o ochranný mechanismus, který nás chrání před hromaděním škodlivých mutací,“ uvedl hlavní autor studie Olaf Bergmann. „Musíme teď ještě zjistit, jestli existují podobné mechanismy i u chronických onemocnění jater, která se v některých případech mohou změnit v rakovinu.“
Věda je teprve na začátku poznání
Tento výzkum je teprve začátkem cesty, na níž se vědci vydají. Budou teď muset výsledky nezávisle ověřit a otestovat, teprve pak se bude moci přistoupit k možnosti nějakého využití, například pro terapie, které by v budoucnu mohly udržovat buňky v játrech déle mladé, anebo pro omlazování již zestárlých buněk v tomto orgánu.
Další oblastí, kterou chtějí vědci studovat a mohou v ní využít nashromážděné poznatky, je schopnost obnovy buněk v jiných tělesných orgánech, především v srdci a mozku.
