Lidé jsou si i po letech schopni vybavit přesné detaily z minulých zážitků, tvrdí vědci

Lidé si umí vybavit detaily starších zážitků až s 94procentní přesností. Naznačila to nová studie vědců, kteří se zabývají vztahem mezi pamětí a stárnutím. Výsledky výzkumu publikoval časopis Psychological Science. Mohlo by to znamenat, že příběhy z minulosti, které pamětníci vyprávějí, věrně odpovídají realitě.

Vědci pro účely experimentu vytvořili třicetiminutovou komentovanou prohlídku umění. O pár dní později účastníky požádali, aby jim sdělili vše, co si z ní zamatovali. Odpovědi pak porovnali se skutečností.

V další části studie se výzkumníci zaměřili na to, jakým způsobem si byli lidé schopni vybavit události, které zažili před měsícem až třemi lety.

Závěry následně odhalily, že přesnost paměti byla v obou případech velmi vysoká, a to i přesto, že podle očekávání se počet zapamatovaných detailů postupem času a s rostoucím věkem respondentů snižoval. V nejlepší případech si účastníci vybavili asi čtvrtinu svých zážitků.

„To naznačuje, že sice zapomínáme většinu podrobností z každodenního života, detaily, které si zapamatujeme ale odpovídají realitě,“ vysvětlil podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie Nicholas Diamond působící na Pensylvánské univerzitě.

Paměť může podle vědců zůstat stabilní i ve stáří

„Výsledky jsou pro mnohé překvapivé, a to vzhledem k obecnému pesimismu vědců ohledně přesnosti paměti a převládajícímu přesvědčení, že jednorázové paměti nelze důvěřovat,“ dodal Diamond.

Podle spoluautora Briana Levina z Baycrest's Rotman Research Institute a Torontské univerzity může studie pomoci lépe pochopit, jak funguje paměť během stárnutí. „Naše studie ukázala, že přesnost paměti je za normálních okolností docela dobrá a i ve stáří zůstává stabilní,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...