Letos Perseidy naruší příliš jasný Měsíc. Bude je třeba pozorovat jinak

Každoroční letní meteorický roj Perseidy bude letos vrcholit 13. srpna okolo třetí hodiny ranní, což je pro Evropany ideální čas. Jenže současně v té době bude mimořádně nevýhodná fáze Měsíce: ten totiž bude v úplňku den před maximem a navíc půjde o úhlově větší a jasnější úplněk. Bude tedy přehlídku meteorů výrazně rušit svým svitem. A tak letos bude lepší nečekat a začít s pozorováním dříve.

Perseidy nelétají jen v noc maxima, ve skutečnosti jsou aktivní už nyní a vzrůst jejich aktivity je pozvolný – naopak po 13. srpnu už bude jejich frekvence klesat velice rychle. „Pokud lidé chtějí uvidět Perseidy na tmavé, Měsícem ale i městy nerušené obloze s nějakou vyšší četností, nejlepší bude je vyhlížet přibližně od tohoto týdne do zhruba 10. srpna, vždy v časných ranních hodinách,“ doporučuje astronom Petr Horálek. 

Ideálním časem je podle něj doba od třetí hodiny ranní do úsvitu, kdy souhvězdí Persea stoupá vysoko nad obzor. „Tehdy bude Měsíc ještě zapadat za tmy. Pochopitelně na sledování meteorů je třeba odjet co nejdál od velkých aglomerací, ideálně do hor s perfektním rozhledem,“ dodává vědec.

Perseidy
Zdroj: Petr Horálek

Stačí oči

Na pozorování není nutný dalekohled, meteory vylétají náhodně po celé obloze, nejlépe se tak pozorují vleže například v lehátku nebo spacáku pouhým sledováním jasného nebe.

„Zájemcům o fotografování stačí nechat aparát upevněný na stativu s širokoúhlým, zcela odcloněným objektivem. Snímat sekvenčně, zejména po půlnoci a v časných ranních hodninách před rozbřeskem, kdy meteorů létá nejvíce,“ doporučuje Horálek, který je také úspěšným astrofotografem.

Roj známý dvě tisíciletí

Perseidy jsou meteorický roj známý už z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým.

Několik dní po jeho popravě, 10. srpna 258, podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově označované jako „slzy svatého Vavřince“.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Původem Perseid je ve skutečnosti prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992 a znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseidy tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou.

Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory, lidově „padající hvězdy“. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...