Lemur, který umí zpívat, má smysl pro rytmus jako lidé. Využívá intervaly jako kapela Queen

Lemur indri, který je největším z přežívajících lemurů, je jedním z mála zvířat, které má smysl pro rytmus. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Current Biology. Vědci v ní zkoumali, jestli je jediný zpívající druh lemura na světě schopen vytvářet rytmické vzorce, a zjistili, že umí dva, které v hudbě používají i lidé.

Autoři studie definovali rytmus jako „trvalé vzorce, které se skládají ze zvuků a ticha“. Serveru CNN to řekla spoluautorka studie Chiara De Gregoriová z Turínské univerzity. Její tým se pokoušel zjistit, zda je tyto vzorce možné objevit i ve zpěvu indriů, který na první poslech připomíná spíše kvílení.

Vědci po dvanácti letech výzkumu analyzovali 636 nahrávek vokalizací od 39 dospělých indriů a zjistili, že s lidmi sdílejí dva různé rytmické vzorce. Prvním z nich je takzvaná izochronie, která nastává, když jsou mezi tóny rovnoměrně rozmístěné intervaly. Vědci dále zjistili, že tito lemuři zpívají v poměru jedna ku dvěma, kdy je druhý interval dvakrát delší než první. Podle De Gregoriové je možné najít oba typy těchto intervalů například v písni We Will Rock You od britské rockové skupiny Queen.

Další analýza ukázala, že samečci indriů udrželi své tóny déle a dělali ve zpěvu delší intervaly než samičky. De Gregoriová poznamenala, že zpěv vyžaduje značné množství energie a delší intervaly umožňují samcům vydržet zpívat déle.

Shromažďování nahrávek lemurů nebylo snadné. Indriové žijí v korunách stromů ukrytých v hloubi madagaskarského deštného pralesa. Výzkumníci strávili roky jejich sledováním, aby se jim podařilo zpěv zachytit. Vědci zatím i přes letitou analýzu netuší, proč indriové oplývají tímto jedinečným talentem. Myslí si, že zpěv se u nich vyvinul, aby mohli komunikovat na dlouhé vzdálenosti a chránit své území.

„Hudba je důležitou součástí našich životů, ale o jejím smyslu se stále diskutuje,“ řekla De Gregoriová. „Naše výsledky mohou být důležitým důkazem pro to, jak chápeme původ našich rytmických schopností a naši vášeň pro tanec a hudbu,“ dodala.

Dalším krokem v jejím výzkumu je zjistit, zda tato ohrožená zvířata umějí zpívat od narození, nebo je to dovednost, které se učí až v průběhu života.

Na hraně vymření

Lemuři se ve volné přírodě vyskytují na jediném místě planety – ostrově Madagaskar východně od afrických břehů. Ten je ale v současné době natolik ohrožený mnoha dopady lidské činnosti, že vědci lemurům neslibují úplně pozitivní budoucnost.

Před rokem vydal Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN ) nový Červený seznam ohrožených druhů - 33 druhů lemurů je v něm zařazeno do kategorie kriticky ohrožených zvířat. To znamená, že třetina všech druhů lemurů se ocitla na hranici vyhynutí.

Podle této zprávy je hlavní příčinou vymírání lemurů zejména zánik jejich přirozeného prostředí, tedy lesů, kde žijí. Zemědělci pomocí kácení i vypalování mění původní husté pralesy na zemědělskou půdu, ale na té už lemuři nenajdou potravu.

V posledních letech les mizí také kvůli těžařům, a protože v madagaskarských pralesích přibývá dolů, je zapotřebí stále více stavebního i topného dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...