Lávové jezero na měsíci Io se leskne jako zrcadlo. NASA ukázala vizualizaci

Měsíc Io je jedním z měsíců planety Jupiter, s průměrem 3643 kilometrů se jedná o čtvrtý největší měsíc ve Sluneční soustavě. Jeho vulkanický povrch může prozradit spoustu informací nejen o minulosti tohoto tělesa, ale též o vzniku Jupiteru.

NASA nyní představila, jak si představuje lávová jezera na povrchu Io. Video vydala Laboratoř tryskového pohonu vesmírné agentury – nejde o opravdový záznam pořízený vesmírnou sondou, „jen“ o vizualizaci, tedy umělecké ztvárnění pohledu, který by se nabídl člověku stojícímu na břehu jezera Loki Patera.

Toto lávové jezero na povrchu Io je dlouhé asi 200 kilometrů a je poseté ostrůvky magmatu. Vizualizace je jedinou možností, jak se k němu může člověk podívat – bez ohledu na vzdálenost je to místo, kde by nepřežil. Teploty se zde v noci pohybují kolem 130 stupňů pod nulou, zato přes den vyskočí až na 1600 nad nulou.

Io obíhá kolem Jupiteru o něco dál než Měsíc od Země, ale současně je Jupiter mnohokrát větší než naše planeta. Plynný obr tedy na vizualizaci zabírá mnohem větší část horizontu. Animace vychází z reálných dat, která pořídila sonda Juno, konkrétně z jejích přeletů během letošní zimy. Dostala se do blízkosti asi 1500 kilometrů od měsíce a zachytila při tom vulkanickou aktivitu na jeho povrchu.

Pozoruhodně lesklé jezero

„Měsíc Io je prostě plný sopek a my jsme několik z nich zachytili v akci,“ řekl hlavní vědec programu Juno Scott Bolton. „Získali jsme také několik skvělých detailních záběrů a další údaje o 200 kilometrů dlouhém lávovém jezeře Loki Patera,“ doplnil.

Toto konkrétní jezero zajímá astronomy hlavně kvůli extrémně odrazivému povrchu – na rozdíl od pozemských jezer za něj ale mohou zcela jiné vlastnosti. „Zachytili jsme úžasné detaily ukazující podivné ostrovy usazené uprostřed potenciálně magmatického jezera lemovaného žhavou lávou,“ dodal Bolton. „Zrcadlový odraz, který naše přístroje zaznamenaly na jezeře, naznačuje, že části povrchu Io jsou hladké jako sklo a připomínají vulkanicky vytvořené obsidiánové sklo na Zemi,“ podotkl vědec.

Kromě jezera pozorovala sonda také neobvyklou horu „Steeple Mountain (věžovou horu)“, která výrazně vystupuje z jinak hladkého povrchu Io:

Vědci věří, že by získaná data mohla vnést více světla do jedné z největších záhad Sluneční soustavy – jak Jupiter vlastně vznikl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...