Látky uvolňované při odpalování pyrotechniky jsou toxické a karcinogenní, varuje Akademie věd

Chemické látky a prachové částice uvolňované při odpalování zábavní pyrotechniky jsou podle vědců vysoce toxické a karcinogenní. Mají prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví i životní prostředí, a to bezprostředně i dlouhodobě. Škodlivé zdravotní účinky zábavní pyrotechniky přitom nejvíc dopadají na děti, seniory a lidi s dýchacími nebo srdečními problémy. Před nadcházejícími oslavami nového roku na rizika především domácích ohňostrojů upozornila Akademie věd ČR.

Zábavní pyrotechnika podle vědců obsahuje celou škálu nebezpečných látek a velké množství těžkých kovů. Některé látky se navíc v prostředí hromadí. Z ovzduší, kde ohňostrojový smog může přetrvávat i řadu dnů, se škodlivé látky uvolňují do vody a půdy, a stávají se tak součástí potravních řetězců. Akademie věd už dříve varovala, že zábavní pyrotechniku nelze odpalovat bez významného rizika pro zdraví i životní prostředí. Namístě je podle vědců uvažovat o zásadním omezení zábavní pyrotechniky, případně i o jejím zákazu.

Mezi krátkodobé negativní účinky pyrotechniky patří nevolnost, dýchací problémy nebo zhoršení chronických zdravotních problémů, uvedla Táňa Závodná z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Již krátkodobé vystavení vysokým koncentracím prachových částic je doprovázeno zvýšeným rizikem srdečně-cévních příhod. Z dlouhodobějšího hlediska je třeba vzít v úvahu fakt, že řada látek z petard je karcinogenních.

Amatérské odpalovaní je přitom nebezpečnější než ohňostroje připravované profesionály, konstatovali vědci. Zatímco běžná pyrotechnika vybuchuje ve výši dvacet až čtyřicet metrů nad zemskou úrovní, u profesionálních raket jde spíše o sto metrů, kde se škodliviny mohou mnohem efektivněji a rychleji rozptýlit v atmosféře.

Látky toxické i zakázané

Závodná doporučila lidem, kteří chtějí co nejvíce omezit negativní dopad silvestrovských ohňostrojů na své zdraví, aby se od nich drželi co nejdále, a pokud jsou doma, aby nevětrali. Lidem s dýchacími potížemi může pomoci čistička vzduchu. Důležité je také po skončení oslav co nejdříve odklidit zbytky pyrotechniky, aby se látky z nich uvolňované dál nedostávaly do půdy či vody nebo neohrozily malé děti a zvířata.

Běžnou součástí zábavní pyrotechniky jsou především kovy, které ohňostroji dávají barvy. Zvýšené hodnoty toxických látek v ovzduší vědci zaznamenávají i několik dní po ohňostrojích. Velká část pyrotechniky se navíc kupuje z nelegálního prodeje. Takové petardy a rakety pak obsahují i látky, které nejsou v Evropské unii povolené.

Kritici ohňostrojů delší dobu upozorňují na to, že petardy a rachejtle ohrožují domácí i volně žijící zvířata a okolní přírodu, mohou způsobit zranění i škody na majetku a v neposlední řadě jsou zdrojem velkého množství nerecyklovatelného odpadu. Některá města tak místo ohňostrojů organizují na přelomu roku videomappingy či laserové show.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...