Laserový radar objevil nejstarší a největší mayskou stavbu. Postavili ji tisíc let před Kristem

Při pohledu ze země není možné tuto stavbu od normální krajiny odlišit. Odhalit se dala jen shora za použití laserového radaru. Když ji teď archeologové lépe prozkoumali a datovali pomocí radiokarbonové metody, ukázalo se, že jde o největší a nejstarší mayský monument vůbec.

Stavba byla objevena už roku 2017 v mexickém městě Tabasco, které se nachází u severozápadní hranice s Guatemalou. Nyní vědci lépe popsali její rozměry, stáří a další vlastnosti. Na délku měří monument asi 1300 metrů a je vysoký až 15 metrů. Jeho součástí je i devět náspů, které tvořily přístupové cesty.

Za objevem stojí mezinárodní vědecký tým vedený archeology a antropology z Arizonské univerzity. Vědci využili na zkoumání mexické džungle lidar, neboli laserový radar. Z letadla tímto způsobem sledovali povrch krajiny ukrytý pod stromy. Lidar totiž touto zelenou střechou snadno pronikne.

Po objevu už následoval klasický archeologický výzkum spojený s odebráním 63 vzorků dřevěného uhlí, které pak byly analyzovány radiokarbonovou metodou. Podle výsledků pocházely z doby mezi roky 1000 až 800 před naším letopočtem.

Až doposud přitom pocházely nejstarší doložené stavby mayské civilizace z doby kolem roku 950 před naším letopočtem – nacházejí se v Ceibalu. To znamená, že památky z naleziště Aguada Fénix v Tabascu tento dosavadní rekord přepsaly. Současně se jedná o největší známou stavbu této kultury.

Výsledky výzkumu vědci popsali v odborném časopise Nature. „Využili jsme lidaru mexické vlády, díky němu jsme si všimli této obří platformy. Potom jsme místo prozkoumali lidarem s vysokým rozlišením a potvrdili přítomnost velké budovy,“ uvedli autoři výzkumu.

„Tato oblast je obydlená, není to jen džungle. O stavbě se nevědělo, protože je tak plochá a obrovská. Vypadá jako přirozená součást krajiny, na lidaru je ale vidět její umělý původ,“ dodávají vědci.

Velká změna pro dějiny Mayů

Tento objev vrhá na dějiny střední Ameriky jasnější světlo, především ukazuje, že některé starší hypotézy o této civilizaci nejsou pravdivé. Archeologové doposud předpokládali, že se civilizace Mayů vyvíjela postupně a pomalu: tedy, že se mezi lety 1000 až 350 před naším letopočtem začaly objevovat první vesnice, společně s hrnčířstvím a zemědělstvím spojeným s pěstováním kukuřice.

Tato stavba ale háže tuto hypotézu do koše. Nejstarší mayská budova je současně tou největší, což naznačuje, že toho věda o dějinách Mayů stále ještě spoustu neví.

Vědci navíc popsali, že nově objevená stavba je velmi podobná staršímu středisku civilizace Olméků v dnešním San Lorenzu v mexickém státě Veracruz. Chybí jí ale tamní sochy spojené s vládci, typické olmécké obří hlavy nebo trůny. To podle antropologů naznačuje, že v této době mezi Mayi ještě neexistovala taková společenská nerovnost.

„Už dlouho se diskutuje o tom, jestli civilizace Olméků vedla ke vzniku civilizace Mayů, anebo jestli Mayové vznikli nezávisle na nich. Naše studie se zaměřila na klíčovou oblast mezi těmito dvěma civilizacemi,“ uvádí autoři.

Stavba v Aguada Fénix totiž vznikla v době po úpadku San Lorenza a ještě před vzestupem dalšího olméckého centra La Venta. Místní tedy využili doby bezvládí a sami se na čas dostali k moci. V té době se ve střední Americe objevovalo mnoho architektonických stylů, které naznačují, že úpadku Olméků využívalo více oblastí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...