La Niña je tu. Ovlivní počasí na celé planetě

Globální meteorologický fenomén La Niña má silný vliv nejen na místech, kde vzniká, ale jeho projevy se propisují až do střední Evropy, včetně České republiky. Může tak ovlivnit i podobu blížící se zimy.

V Tichém oceánu v uplynulých dnech oficiálně nastala La Niña. Jde o meteorologický fenomén, který ovlivňuje počasí na celé Zemi.

La Niña a El Niño jsou dvě možné fáze odehrávající se v tropické části Pacifiku, které souvisejí s oteplováním nebo ochlazováním určitých částí vody v tomto regionu. Dění v oceánu se pochopitelně neobejde bez odezvy v atmosféře, kde se pak mluví o jižní oscilaci – v angličtině Southern Oscillation. A pro označení komplexu dění v oceánu i v atmosféře se pak používá zkratku ENSO (El Niño Southern Oscillation). Daná fáze (studená, La Niña nebo teplá, El Niño ) se zpravidla vytváří na přelomu léta a podzimu a trvá do jara následujícího roku, v některých případech ale může existovat i dva až tři roky.

V současnosti probíhající fáze La Niña, která se projevuje poklesem teploty vody v tropické části středního a východního Pacifiku, se v atmosféře projevuje vznikem tlakové výše, která znamená stabilní podmínky a méně srážek v tropickém centrálním Tichomoří. Změny tlaku vzduchu nad Tichým oceánem přitom ovlivňují i dění ve vzdálenějších oblastech, a to na obou polokoulích. Pro oficiální vyhlášení fáze La Niña je nutné, aby odchylka teploty vody v oblasti mezi 180. a 100. poledníkem západní délky a 5. stupněm jižní a severní šířky dosáhla alespoň minus půl stupně od dlouhodobého průměru, což právě v minulých dnech nastalo.

Proč se voda ochlazuje

Hlavní příčinou poklesu teploty vody je zesílení pasátových větrů, které vedou k intenzivnějšímu promíchávání moře – na povrch se pak dostávají chladnější masy vody z hlubin. To znamená, že voda je chladnější nejen na povrchu, ale i ve vrstvě do hloubky zhruba 200 metrů. Podle oficiální zprávy americké NOAA by podmínky La Niñy měly přetrvat do letošní zimy, tedy období mezi prosincem 2025 a únorem 2026.

Pasáty jsou stálé větry vanoucí v tropech od oblastí vysokého tlaku směrem k rovníku, kde je oblast nízkého tlaku. Na severní polokouli vanou ze severovýchodu a na jižní polokouli z jihovýchodu. Jejich směr je ovlivněn rotací Země, která je stáčí na západ.

Zdroj: Meteorologický slovník

A s 55procentní šancí skončí mezi lednem a březnem příštího roku. Ostatně i sezonní modely počítají s přetrvávající studenou odchylkou teploty vody minimálně do ledna, kterou budou podporovat i poměrně silné pasáty. Zjara příštího roku pak zřejmě dojde k výraznějšímu oteplení.

La Niña, přesněji studená fáze ENSO, mívá během zimního období několik výrazných dopadů. Nejčastějším efektem je výskyt blokující tlakové výše nad severním Pacifikem a s tím spojené prohnutí tryskového proudění nad severoamerickou pevninou k jihu. To vede ke studenějšímu počasí v Kanadě a na severu a severozápadě Spojených států amerických s častějším výskytem zimních bouří, občas spojených i s blizardem. A zejména v širokém pásu na pomezí USA a Kanady mívají za takových zim nadprůměrné množství sněhu. V jižních oblastech USA ale v zimě převažují sušší a teplejší podmínky počasí.

Kromě Severní Ameriky se fáze s La Niña projevuje poměrně výrazně na západě Pacifiku, a to v podobě vydatnějších srážek v jihovýchodní Asii, v severovýchodní Austrálii i širokém okolí. Deštivěji bývá také v Amazonii, chladněji na východě Jižní Ameriky. Určité dopady se objevují i v Africe. Nicméně Evropa je příliš daleko, aby se dalo jednoznačně určit, jaké dopady nastávající fáze La Niña na počasí na tomto kontinentu může mít.

Vyšší pravděpodobnost chladné zimy?

Je tu ale jedna zajímavost, která by tady mohla mít vliv. Během zim s výskytem La Niñy je šedesáti až pětasedmdesátiprocentní šance na vznik takzvaného náhlého stratosférického oteplení, tedy jevu, při kterém dochází ke kolapsu polárního víru ve vyšších hladinách atmosféry, zejména v lednu a únoru. Za takové situace pak může dojít k častějším vpádům arktického vzduchu do mírných šířek, tedy i do střední Evropy. Na druhé straně, současné sezonní předpovědi zatím nadcházející měsíce počítají jako teplotně nadprůměrné.

Současně předpovědi naznačují, že aktuálně probíhající La Niña nebude ani příliš výrazná, ani mít příliš dlouhé trvání. Jak už bylo výše zmíněno, během druhé poloviny zimy by teplota vody v tropickém Pacifiku měla začít stoupat, což povede k ukončení La Niñy. Dlouhodobé prognózy navíc počítají s tím, že v polovině příštího roku, tedy během léta 2026, by teplota měla stoupnout natolik, že nastane fáze El Niño.

A na rozdíl od současné fáze La Niña by mohlo jít i o El Niño podstatně silnější a zřejmě i dlouhodobější, tedy výrazně přesahující do roku 2027. Během El Niña, což je tedy teplá fáze jevu ENSO, celkově roste průměrná teplota na planetě, což spolu s působením pokračující změny klimatu může vést k výrazným extrémům teploty, nicméně na detaily je v tuto chvíli příliš brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...