La Niña je tu. Ovlivní počasí na celé planetě

Globální meteorologický fenomén La Niña má silný vliv nejen na místech, kde vzniká, ale jeho projevy se propisují až do střední Evropy, včetně České republiky. Může tak ovlivnit i podobu blížící se zimy.

V Tichém oceánu v uplynulých dnech oficiálně nastala La Niña. Jde o meteorologický fenomén, který ovlivňuje počasí na celé Zemi.

La Niña a El Niño jsou dvě možné fáze odehrávající se v tropické části Pacifiku, které souvisejí s oteplováním nebo ochlazováním určitých částí vody v tomto regionu. Dění v oceánu se pochopitelně neobejde bez odezvy v atmosféře, kde se pak mluví o jižní oscilaci – v angličtině Southern Oscillation. A pro označení komplexu dění v oceánu i v atmosféře se pak používá zkratku ENSO (El Niño Southern Oscillation). Daná fáze (studená, La Niña nebo teplá, El Niño ) se zpravidla vytváří na přelomu léta a podzimu a trvá do jara následujícího roku, v některých případech ale může existovat i dva až tři roky.

V současnosti probíhající fáze La Niña, která se projevuje poklesem teploty vody v tropické části středního a východního Pacifiku, se v atmosféře projevuje vznikem tlakové výše, která znamená stabilní podmínky a méně srážek v tropickém centrálním Tichomoří. Změny tlaku vzduchu nad Tichým oceánem přitom ovlivňují i dění ve vzdálenějších oblastech, a to na obou polokoulích. Pro oficiální vyhlášení fáze La Niña je nutné, aby odchylka teploty vody v oblasti mezi 180. a 100. poledníkem západní délky a 5. stupněm jižní a severní šířky dosáhla alespoň minus půl stupně od dlouhodobého průměru, což právě v minulých dnech nastalo.

Proč se voda ochlazuje

Hlavní příčinou poklesu teploty vody je zesílení pasátových větrů, které vedou k intenzivnějšímu promíchávání moře – na povrch se pak dostávají chladnější masy vody z hlubin. To znamená, že voda je chladnější nejen na povrchu, ale i ve vrstvě do hloubky zhruba 200 metrů. Podle oficiální zprávy americké NOAA by podmínky La Niñy měly přetrvat do letošní zimy, tedy období mezi prosincem 2025 a únorem 2026.

Pasáty jsou stálé větry vanoucí v tropech od oblastí vysokého tlaku směrem k rovníku, kde je oblast nízkého tlaku. Na severní polokouli vanou ze severovýchodu a na jižní polokouli z jihovýchodu. Jejich směr je ovlivněn rotací Země, která je stáčí na západ.

Zdroj: Meteorologický slovník

A s 55procentní šancí skončí mezi lednem a březnem příštího roku. Ostatně i sezonní modely počítají s přetrvávající studenou odchylkou teploty vody minimálně do ledna, kterou budou podporovat i poměrně silné pasáty. Zjara příštího roku pak zřejmě dojde k výraznějšímu oteplení.

La Niña, přesněji studená fáze ENSO, mívá během zimního období několik výrazných dopadů. Nejčastějším efektem je výskyt blokující tlakové výše nad severním Pacifikem a s tím spojené prohnutí tryskového proudění nad severoamerickou pevninou k jihu. To vede ke studenějšímu počasí v Kanadě a na severu a severozápadě Spojených států amerických s častějším výskytem zimních bouří, občas spojených i s blizardem. A zejména v širokém pásu na pomezí USA a Kanady mívají za takových zim nadprůměrné množství sněhu. V jižních oblastech USA ale v zimě převažují sušší a teplejší podmínky počasí.

Kromě Severní Ameriky se fáze s La Niña projevuje poměrně výrazně na západě Pacifiku, a to v podobě vydatnějších srážek v jihovýchodní Asii, v severovýchodní Austrálii i širokém okolí. Deštivěji bývá také v Amazonii, chladněji na východě Jižní Ameriky. Určité dopady se objevují i v Africe. Nicméně Evropa je příliš daleko, aby se dalo jednoznačně určit, jaké dopady nastávající fáze La Niña na počasí na tomto kontinentu může mít.

Vyšší pravděpodobnost chladné zimy?

Je tu ale jedna zajímavost, která by tady mohla mít vliv. Během zim s výskytem La Niñy je šedesáti až pětasedmdesátiprocentní šance na vznik takzvaného náhlého stratosférického oteplení, tedy jevu, při kterém dochází ke kolapsu polárního víru ve vyšších hladinách atmosféry, zejména v lednu a únoru. Za takové situace pak může dojít k častějším vpádům arktického vzduchu do mírných šířek, tedy i do střední Evropy. Na druhé straně, současné sezonní předpovědi zatím nadcházející měsíce počítají jako teplotně nadprůměrné.

Současně předpovědi naznačují, že aktuálně probíhající La Niña nebude ani příliš výrazná, ani mít příliš dlouhé trvání. Jak už bylo výše zmíněno, během druhé poloviny zimy by teplota vody v tropickém Pacifiku měla začít stoupat, což povede k ukončení La Niñy. Dlouhodobé prognózy navíc počítají s tím, že v polovině příštího roku, tedy během léta 2026, by teplota měla stoupnout natolik, že nastane fáze El Niño.

A na rozdíl od současné fáze La Niña by mohlo jít i o El Niño podstatně silnější a zřejmě i dlouhodobější, tedy výrazně přesahující do roku 2027. Během El Niña, což je tedy teplá fáze jevu ENSO, celkově roste průměrná teplota na planetě, což spolu s působením pokračující změny klimatu může vést k výrazným extrémům teploty, nicméně na detaily je v tuto chvíli příliš brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...