Kukulkánova pyramida v Mexiku je jako matrjoška. Uvnitř skrývá dvě menší pyramidy

Slavná Kukulkánova pyramida ve východním Mexiku, která bývá společně s dalšími stavbami někdejšího mayského města Chichén Itzá řazena mezi sedm novodobých divů světa, obsahuje dvě menší pyramidy. Oznámili to mexičtí archeologové, kteří stavbu přirovnali k „matrjošce“ –tradiční ruské dřevěné hračce nejčastěji v podobě panenky, která se skládá ze dvou částí a která v sobě ukrývá několik stále menších figurek.

Kukulkánova pyramida, pojmenovaná podle hlavního mayského boha Kukulkána, se tyčí do výšky 30 metrů a je nejznámější stavbou v Chichén Itzá v mexickém státě Yucatán.

Archeologové již dříve uvnitř stavby objevili 20 metrů vysokou pyramidu. Nyní zjistili, že v ní je skryta ještě třetí pyramida o výšce deset metrů, napsal dnes zpravodajský server BBC News.

Nejmenší pyramida byla postavena mezi roky 550 a 800 našeho letopočtu, uvedli experti. Středně velká stavba se datuje do let 800 až 1000 našeho letopočtu a ta největší byla dokončena mezi roky 1050 a 1300.

Nález ukazuje, že pyramida zasvěcená bohu slunce a nebes Kukulkánovi byla postavena ve třech fázích. „Je jako ruská matrjoška. Pod jednou velkou je skryta další a zase další,“ řekl šéf výzkumu René Chávez Segura.

Důvody k takovémuto vrstvení staveb bývaly různé. Někdy stavitelé chtěli zabránit chátrání původní pyramidy, jindy byla nová stavba spojena s nástupem nového vedení města, uvedla Denisse Argoteová z Národního ústavu antropologie a historie.

Nejmenší pyramida byla odhalena s pomocí moderních skenovacích technik, díky nimž nedochází k narušení struktury budov. 

Objev by mohl přispět k lepšímu porozumění mayské kultury v podobě, jak existovala před tím, než ji ovlivnily populace z centrální části Mexika, prohlásila Argoteová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...