Mezinárodní tým vědců strávil několik posledních týdnů na palubě výzkumné lodi průzkumem východní části tropického Tichého oceánu. Jejich cílem bylo zjistit, co žije čtyři tisíce metrů pod hladinou, v místech, kde by v budoucnu mohla probíhat hlubokomořská těžba.
„V abysální (hlubokomořské) oblasti Tichomoří je v horním centimetru bahna mořského dna větší biomasa života než v celých čtyřech tisících metrech vody nad ním. Na první pohled to může vypadat překvapivé, protože v těchto extrémních hloubkách není žádné sluneční světlo a teplota je 1,5 °C,“ vysvětluje mořský biolog Adrian Glover, který vedl výzkumnou expedici SMARTEX.
Podle něj ale existuje poměrně jednoduché vysvětlení: věci hustší než voda, jako jsou odumřelé řasy, živočichové a jejich výkaly, se zkrátka potápějí. „Říkáme tomu lehce rozverně mořský sníh,“ doplňuje vědec. Tento nekonečný tmavý „koberec“ tvoří obrovské závěje propastného bahna na dnech oceánů.
Na některých místech uprostřed Tichého oceánu geologové změřili stáří hlubokých vrstev těchto usazenin na 180 milionů let. To znamená, že v těchto částech oceánu padal mořský sníh v době, kdy si býložraví dinosauři prohlíželi kapradiny a ichtyosauři se učili plavat.
A právě proto je výzkum těchto oblastí tak důležitý. Věda se v nich může dozvědět o minulosti naší planety víc než kde jinde. Současně je ale také může ochránit.
Tento nový výzkum totiž zkoumal oblast, která je součástí takzvané Clarion-Clippertonovy zóny (CCZ), rozsáhlé oblasti, která má stejnou rozlohu jako většina australského kontinentu. V této oblasti se nachází rozsáhlé ložisko takzvaných polymetalických konkrecí, což jsou nerostné shluky velikosti brambor, které si získávají pozornost kvůli roli, kterou by mohly hrát při přechodu na ekologické technologie. Obsahují totiž zdroje vzácných prvků, které se využívají v elektromobilech, počítačích a dalších technologiích moderního světa. A lákají proto těžaře, kteří by zde v budoucnu rádi prováděli hlubokomořskou těžbu.
„První průzkumy CCZ se zaměřily na tyto konkrece jako na bohaté potenciální zdroje nerostných surovin, ale přehlédly úžasnou pestrost života, který v těchto hloubkách bují,“ vysvětluje Glover. „Prvním prospektorům v CCZ můžeme odpustit, že všechen tento život ignorovali – na první pohled vypadá na mořské dno v hloubce 4000 metrů zcela pustě. Ale jak už to tak bývá, když se podíváme pozorněji, najdeme tam zajímavé věci,“ dodává vědec.
Život v temnotě
Na konkrecích totiž rostou drobné houby a mechovci velcí jen několik milimetrů. V bahně mezi konkrecemi žijí překvapivě rozmanití drobní korýši, červi a měkkýši. Expedice SMARTEX je prozkoumala pomocí robotické miniponorky a popsala tak ekosystém, který by mohl být v budoucnu ohrožený těžaři.
Mezi organismy, jež tam expedice popsala, patří například drobná růžová chobotnice, kterou vědci pro její barvu přezdívají „barbie“, křehcí členovci klepetovky připomínající bílé kudlanky nebo vzácné hlubokomořské ryby, které jsou jako jedny z mála obratlovců schopné odolat enormnímu tlaku vody.
Vědci předpokládají, že na mořském dně žije asi osm tisíc druhů, z nichž jsme dosud prozkoumali jen přibližně desetinu. Varují tedy před uspěchanou těžbou, která by mohla pestrost tohoto světa ohrozit.
