Královna Alžběta II. si technologie užívala. První e-mail poslala už roku 1976

Život královny je spojený s tradicemi a jejich dodržováním. Ale v době tak překotného technologického rozvoje, jakou bylo a je 20. a 21. století, museli i vládcové monarchií na tyto změny reagovat. Královna Alžběta II. patřila k těm, kteří tento pokrok nejen sledovali, ale dokonce ho prosazovali. Až do konce svého života ukazovala, že ji převratné novinky nesmírně baví.

Roku 2020, kdy se většina světa uzavřela v obavách před covidem do lockdownů, ukázala královna svému lidu, jak se s tím vypořádat. V rámci svých oficiálních veřejných povinností se totiž zúčastnila svého prvního oficiálního videokonferenčního hovoru, a dokázala tak přenést vladařské závazky do virtuálního prostředí internetu.

Podle toho, jak videohovor probíhal, jí to nedělalo velké potíže. Měla za sebou dobrý trénink, za svůj dlouhý život se totiž setkala s obrovským množství novinek, které se teprve později masově rozšířily.

Hned v prvních letech vlády natočila v roce 1957 svůj první televizní vánoční přenos. S předvídavostí v něm mluvila o nesmírné „rychlosti, s jakou se věci kolem nás mění“. Tehdy ještě zrnitý a černobílý obraz mladé Alžběty byl jedním z prvních kroků, které monarchie podnikla k tomu, aby se královská rodina více přiblížila svému lidu.

Nahrávám video

Televize, telefon, e-mail, web

Od té doby královna zažila nástup barevné televize, mobilních telefonů, internetu a sociálních médií. Pod jejím vedením televizní kamery poprvé ve Westminsterském opatství zaznamenaly královskou korunovaci, a to přesto, že zpočátku vůči tomu měla Alžběta II. zásadní výhrady.

O pět let později královna uskutečnila první telefonát dálkovým spojením ve Velké Británii, když z Bristolu hovořila s lordem proboštem v Edinburghu vzdáleném 482 kilometrů. 

V roce 1976 se během návštěvy armádní základny stala prvním vládcem na světě, který poslal e-mail. Elektronická pošta byla tehdy teprve v plenkách, drtivá většina planety o ní ještě ani neslyšela.

Její webové stránky, které začaly jako www.royal.gov.uk, byly založeny v roce 1997 během návštěvy střední školy Kingsbury v Brentu v severozápadním Londýně. Královně ale podle svědectví britského tisku nějakou dobu trvalo, než se seznámila s veškerými možnostmi této technologie a tím, co všechno umí. Přestože technologie podporovala, sama se počítačům spíše vyhýbala, respektive neměla příliš důvodů je používat.

Roku 2005 prý řekla Billu Gatesovi, spoluzakladateli společnosti Microsoft, že zatím počítač osobně nepoužívala. Sama využívala telefon blackberry, na kterém si mohla kontrolovat e-maily. Princezny Beatrice a Eugenie jí vysvětlily koncept sdílení videí na YouTube ještě předtím, než britská monarchie v roce 2007 spustila svůj vlastní kanál na této stránce. A v roce 2006 byl královnin každoroční vánoční projev poprvé zaslán jako podcast.

Sociální sítě

Roku 2008 osobně nahrála video na YouTube, stalo se to během návštěvy londýnských kanceláří společnosti Google. Královna tehdy také vstoupila do sféry sociálních médií a umožnila svým pomocníkům vytvořit její stránku na Facebooku a později i účty na Twitteru, Flickru a Instagramu.

V říjnu 2014 královna poslala svůj první tweet u příležitosti otevření nové galerie Muzea vědy: „Je mi potěšením otevřít dnes výstavu Informační věk v @ScienceMuseum a doufám, že si lidé návštěvu užijí. Elizabeth R.“

V roce 2019 poprvé sdílela snímky na Instagramu, také z Muzea vědy. Dotýkala se na nich obrazovky tabletu a na oficiálním účtu královské rodiny zveřejnila fotografie dopisu vynálezce a matematika 19. století Charlese Babbage princi Albertovi.

Královna byla také majitelkou několika iPodů, jeden jí podle britského tisku daroval osobně tehdejší americký prezident Barack Obama a druhý vévoda z Cambridge. Nejčastěji na nich poslouchala klasickou hudbu.

Snad jediné, co Alžbětě II. na moderních technologiích vadilo, bylo, když ji při výstupech na veřejnosti vítalo moře blikajících mobilních telefonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...