Kosmický náklaďák Cygnus donesl na vesmírnou stanici kyslík i parmezán

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pondělí přistála nákladní loď Cygnus společnosti Northrop Grumman. Posádce dopravila 3,8 tuny zásob, materiálu pro experimenty a různých zařízení, včetně nového systému recyklace moči na pitnou vodu.

Vesmírný kamion soukromé společnosti Northrop Grumman vynesla v sobotu raketa Antares z kosmodromu Wallops v americké Virginii. Už patnáctá loď Cygnus byla pojmenována S.S. Katherine Johnson na počest černošské matematičky, která se významně podílela na vesmírném programu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Johnsonová zemřela loni ve věku 101 let.

Loď Cygnus dopravila posádce ISS vodu a zásoby čerstvých potravin, například rajčata, oříšky, parmezán, uzeného lososa nebo karamel. Vedle toho má ale na palubě také naléhavě potřebný kyslík, který ze stanice uniká netěsností, oblečení a rovněž palivo.

Mezi nákladem je i systém pro recyklaci moči astronautů na pitnou vodu. Podle představitelů NASA dlouhodobé výzkumné mise posádek ve vesmíru vyžadují regeneraci 98 procent vody, což je cíl, který zatím žádná technologie nesplňuje. Systém, který nyní dorazil na ISS, by ho měl pomoci dosáhnout.

Cygnus také dopravil nové spací místo pro nyní sedmičlennou posádku vesmírné stanice. V současné době je v americké sekci ISS pět astronautů, z nichž čtyři přiletěli v listopadu lodí Crew Dragon společnosti SpaceX. Pátá, astronautka Kathleen Rubinsová, dorazila už v říjnu ruskou lodí Sojuz MS-17.

V americké části stanice jsou zatím čtyři místa na spaní. Astronaut Michael Hopkins proto doposud „nocuje“ v Crew Dragonu.

Kromě Rubinsové a Hopkinse tvoří aktuální posádku orbitálního komplexu ještě další dva astronauti NASA Shannon Walkerová a Victor Glover, astronaut japonské vesmírné agentury JAXA Soiči Noguči a dva ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...