Kosmický atlas Euclid je tu. Astronomové ukázali první část mapy

Dva tisíce vědců, 300 ústavů, patnáct evropských zemí a k tomu USA, Kanada a Japonsko. To je ve zkratce mise Euclid, jejímž cílem není nic menšího než vytvořit atlas vesmíru. Prvních „pár stránek“ v tomto týdnu zveřejnili vědci z Evropské kosmické agentury (ESA).

První kousek mapy, která je obrovskou mozaikou o velikosti 208 gigapixelů, odhalili na Mezinárodním astronautickém kongresu v italském Miláně generální ředitel ESA Josef Aschbacher a ředitelka ESA pro vědu Carole Mundellová.

Mozaika je výsledkem 260 pozorování provedených letos v období od 25. března do 8. dubna. Během pouhých dvou týdnů mise zaznamenala 132 čtverečních stupňů jižní oblohy, což je více než 500krát větší plocha, než má Měsíc v úplňku. A přesto je to vzhledem k rozsahu oblohy a cíli tohoto projektu pouhý zlomek celku.

Výsledný snímek totiž představuje pouhé jedno procento toho, co mise Euclid nasnímá během příštích šesti let. Během tohoto průzkumu bude schopná pohlédnout až do vzdálenosti deseti miliard světelných let. Tím vytvoří největší vesmírnou 3D mapu, jaká kdy na Zemi vznikla. I ta ale bude stále zachycovat jen menší část oblohy.

Co mapa ukazuje

První část mapy obsahuje přibližně sto milionů zdrojů – hvězdy v „naší“ Mléčné dráze i v galaxiích mimo ni. „Tento úžasný snímek je první částí mapy, která za šest let odhalí více než třetinu oblohy. Jedná se o pouhé jedno procento, a přesto už je mapa plná nejrůznějších zdrojů, které pomohou vědcům objevit nové způsoby popisu vesmíru,“ pochvaluje si Valeria Pettorinová, vědecká pracovnice projektu Euclid v ESA.

Nahrávám video
Evropská kosmická agentura zveřejnila nové snímky z kosmického teleskopu Euclid
Zdroj: ČT24

Euclid je vesmírný dalekohled, který byl vypuštěn do kosmu loni v červenci a letos 14. února zahájil rutinní vědecká pozorování. Jde o evropskou misi, kterou vybudovala a provozuje ESA za přispění americké NASA. Snímky získané pomocí Euclidu jsou minimálně čtyřikrát ostřejší než ty, které se dají pořídit pozemními dalekohledy. Pokrývají rozsáhlé oblasti oblohy a nahlížejí daleko do vzdáleného vesmíru pomocí viditelného i infračerveného spektra.

„Krása Euclidu spočívá v tom, že pokrývá velké oblasti oblohy s velkou hloubkou a podrobností a dokáže zachytit širokou škálu různých objektů na jednom snímku – od slabých po jasné, od vzdálených po blízké, od nejhmotnějších kup galaxií po malé planety. Získáme tak velmi detailní a velmi široký pohled najednou. Tato úžasná všestrannost vedla k mnoha novým vědeckým poznatkům, které v kombinaci s těmi z průzkumu Euclidu v příštích letech výrazně změní naše chápání vesmíru,“ je přesvědčený tým, který má misi na starost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...