Kosatky trpí hladem, ubývá jim přirozená kořist, varuje výzkum

Podle nové studie Univerzity Britské Kolumbie nemá ohrožená populace kosatek jižních dostatek potravy, a to už od roku 2018. Úbytek lososů nezastavilo ani omezení komerčního lovu v polovině 90. let. Kosatky tak strádají.

Kosatky žijící u amerických břehů trpěly z posledních čtyřiceti let už šest roků takzvaným energetickým deficitem. To znamená, že energie, kterou získávají z potravy, je menší než ta, kterou vydávají. Tři z těchto šesti let přitom připadají na poslední roky, tedy na období 2018 až 2020.

„Vzhledem k tomu, že populace kosatek jižních je tak ohrožená, je tento druh výzkumu velmi důležitý,“ říká hlavní autorka Fanny Coutureová. „Jak kosatky, tak lososi čavyča, jejich hlavní kořist, jsou pro západní pobřeží Kanady důležitými, vlastně až ikonickými druhy. Studium toho, co se s populací děje, může pomoci nabídnout řešení jak pro jižní populaci, tak v budoucnosti potenciálně i pro ty další,“ dodává.

Jižní populace kosatek měla v říjnu 2021 už jen pouhých 73 kusů, severním kosatkám se naopak dařilo a bylo jich přibližně 300 jedinců. Studie předpokládají, že růst populace těch žijících jižně může být brzděn nedostatkem potravy.

Vědci v této nové práci analyzovali, jaký vliv měly na početnost kosatek změny v populacích několika druhů lososů v letech 1970 až 2020.

Studie použila odhadovaný pokles početnosti a velikosti lososa čavyči, aby ukázala, že právě nižší dostupnost těchto ryb pravděpodobně vedla k energetickému deficitu kosatek. „Roky, kdy měly nedostatek energie, jsou ty stejné roky, kdy bylo nejméně lososů a kdy současně kosatky nejvíce umíraly,“ uvádí autoři.

Pokles množství lososů souvisí s mnoha nejrůznějšími vlivy, včetně dopadů klimatických změn, větší náchylnosti k nemocem a lovu jinými živočichy.

Komerční lovce nahradili lachtani

Model, který vědci vytvořili, ukázal, že jižní populace kosatek dokázaly v případě nedostatku lososů čavyča přecházet na jiné druhy potravy. To je podle autorů pozitivní zpráva, která ukazuje, že kosatky jsou schopné se na tyto změny do jisté míry adaptovat.

Kanada komerční lov lososa čavyča koncem 90. let 20. století omezila poté, co ekologové zjistili, že se jeho populace rychle zmenšuje. „Úbytek ale pokračuje i přes výrazné omezení rybolovu. Jedním z velmi pravděpodobných důvodů je masivní nárůst početnosti lachtanů ušatých od poloviny 80. let 20. století. Tito lachtani nyní spotřebují více ryb než všechny druhy komerčního rybolovu v Britské Kolumbii dohromady,“ vysvětlují vědci. 

Mezi další faktory, které by mohly ovlivňovat dostupnost kořisti pro jižní kosatky, patří podmořský hluk z lodí, který by mohl negativně ovlivňovat hledání potravy. Právě to by mohlo být cílem budoucího výzkumu, dodávají autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...