Zvířata si adoptují zástupce jiného druhu jen zcela výjimečně, nejčastěji, když je k tomu nějak přiměje člověk. Vědci teď ale zaznamenali pozoruhodný příběh, ke kterému došlo pod mořskou hladinou. V srpnu 2021 pozorovali mořští biologové u západních břehů Islandu samici kosatky, jež plavala bok po boku s mládětem kulohlavce. Podle odborníků se jedná o první zdokumentovaný případ takové mezidruhové adopce.
Když vědci na lodi pozorující velryby u Islandu spatřili samici kosatky plavající vedle mláděte, všimli si, že menšímu zvířeti chybí typické bílé znaménko kolem oka. Zpočátku si mysleli, že by mohlo jít o nějakou kožní vadu, ale bližší pohled prokázal, že mládě vůbec nepatří ke stejnému druhu.
Prvním, kdo dvojici zahlédl, byla Marie-Thérèse Mrusczoková. Uviděla ji z horní paluby lodi. Pro web Live Science uvedla, že si zpočátku nebyla jistá, co vidí, ale když sešla z horní paluby, aby výjev zkontrolovala, členové posádky byli ohromeni tvorem, kterého původně považovali za nejmenší mládě kosatky, které kdy viděli.
Když začali vědci tento zajímavý případ zkoumat víc do detailů, zjistili, že kosatka, které začali říkat Sædís, s mládětem jiného druhu velryby nejen plave, ale také se o něj velmi aktivně stará. Pozorovali navíc jen další dvě kosatky, jež pravděpodobně pocházely ze stejné smečky jako Sædís. Žádné další ale už neviděli, což je zvláštní, protože tito inteligentní kytovci se pohybují většinou ve skupinách.
Zatím si mořští biologové nejsou úplně jistí, jak si objev vyložit.
Mrusczoková a její kolegové publikovali své výsledky 17. února v odborném časopise Canadian Journal of Zoology jako první zdokumentovaný případ, kdy se kosatka stará o mláďata jiného druhu.
Adoptivní máma, nebo únosce?
Než loď odplula, pozorovali vědci kosatku a mládě po dobu 21 minut. Za tu dobu to vypadalo, že kosatka se o mládě kulohlavce stará. Podle Mrusczokové samice Sædís projevovala vůči mláděti ochranářské a pečovatelské chování, jako by byla jeho opravdovou matkou.
Vědci se obávají, že tento příběh nemá dobrý konec – mládě bylo ve špatném stavu a nepozorovali, že by jej Sædís kojila. Je krajně nepravděpodobné, že by to dokázala, protože za devět let, co tuto konkrétní samici vědci pozorují, neměla žádné mládě. Možná kvůli vysokému věku, možná proto, že z nějakého důvodu nemůže vytvářet mléko. Dalším náznakem, že mládě nepřežilo, je pozorování z roku 2022, kdy Sædís plavala oceánem sama.
Mrusczoková uvedla, že mládě s největší pravděpodobností uhynulo. Stále ale netuší, jak se obě zvířata dala dohromady. Jedním z vysvětlení, které studie nabízí, bylo, že kosatka narazila na osamělého ztraceného kulohlavce a přijala ho za své mládě.
Další možné vysvětlení je méně romantické – kosatka také mohla mládě unést jeho rodičům. Kosatky a kulohlavci jsou totiž velkými konkurenty, kteří spolu kolem Islandu bojují o zdroje.
