Koňská hlava v neuvěřitelném detailu. Astronomové zveřejnili nový snímek slavné mlhoviny

Mlhovina Koňská hlava má známý tvar, nový snímek ji ale odhalil v takovém detailu, že jsou místo slavné siluety vidět i detaily prachu uvnitř ní. Snímek zveřejnila Evropská kosmická agentura, podle níž Webbův teleskop při nejnovějším pozorování pořídil zatím nejostřejší infračervený snímek zvětšené části mlhoviny Koňská hlava.

Webbův vesmírný dalekohled zachytil detailní pohled na oblaka prachu a plynu, která tvoří mlhovinu Koňská hlava. Ta leží „jen“ 1375 světelných let od Země a je častým cílem pozorování. Jednak pro její ikonický tvar připomínající obřího hřebce, ale hlavně proto, jak dobře se pozoruje – je totiž ideálně osvětlená okolními zdroji, konkrétně červeným světlem emisní mlhoviny, která se nachází za ní.

Snímek ukazuje vlastně jen malou část Koňské hlavy. Dalekohled zachytil horní část oblaku plynu a prachu v nebývalých detailech, díky čemuž odhalil doposud nepozorovanou složitost osvětlených okrajů mlhoviny. Webbův dalekohled také poprvé detekoval síť tenkých vláken prachových částic, které jsou unášené zahřátým plynem pryč z oblaků.

Vědci popsali tuto interpretaci snímku v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Uvedli v něm, že nejnovější pozorování mlhoviny jim umožňuje lépe pochopit vícerozměrný tvar mlhoviny a studovat, jak prach blokuje a vyzařuje světlo.

Astronomové budou dál studovat získaná spektroskopická data z mlhoviny, aby vysvětlili vývoj fyzikálních a chemických vlastností pozorovaného materiálu v mlhovině.

Horní část mlhoviny Koňská hlava
Zdroj: ESA

Příběh jedné mlhoviny

Mlhovina Koňská hlava je obrovská. Jen její „hlava“ měří v průměru přes tři světelné roky. Nachází se přímo pod hvězdou Alnitak, nejvýchodnější hvězdou pásu Orionu. Vznikla z oblaku hmoty, který se hroutí a rozpadá. Díky tomu bude v budoucnosti stále méně výrazná a podmínky pro její pozorování se budou pomalu horšit. Nikoliv ale v horizontu lidského života. Podle odhadů bude tento rozpad obřích kosmických mračen trvat asi ještě pět milionů let.

Snímky galaxie Koňská hlava z kosmického teleskopu Euclid
Zdroj: ESA

Právě v oblasti hlavy je koncentrace plynu a prachu v této oblasti nejhustější, proto tak dobře vyniká oproti pozadí.

Snímek mlhoviny Koňská hlava (upraven do nepravých barev) byl pořízen v noci 28. února 2003
Zdroj: Observatoř Kleť

Vzhledem ke své blízkosti je mlhovina Koňská hlava ideálním cílem pro vědce, kteří mohou studovat molekulární vývoj plynu a prachu ve vztahu k okolnímu prostředí a interakci záření s mezihvězdnou hmotou. Díky nově pořízeným snímkům se astronomové zaměří také na spektroskopická data, aby získali poznatky o tom, jak se v průběhu času vyvíjely fyzikální a chemické vlastnosti pozorovaného materiálu napříč mlhovinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...