Koňská hlava v neuvěřitelném detailu. Astronomové zveřejnili nový snímek slavné mlhoviny

Mlhovina Koňská hlava má známý tvar, nový snímek ji ale odhalil v takovém detailu, že jsou místo slavné siluety vidět i detaily prachu uvnitř ní. Snímek zveřejnila Evropská kosmická agentura, podle níž Webbův teleskop při nejnovějším pozorování pořídil zatím nejostřejší infračervený snímek zvětšené části mlhoviny Koňská hlava.

Webbův vesmírný dalekohled zachytil detailní pohled na oblaka prachu a plynu, která tvoří mlhovinu Koňská hlava. Ta leží „jen“ 1375 světelných let od Země a je častým cílem pozorování. Jednak pro její ikonický tvar připomínající obřího hřebce, ale hlavně proto, jak dobře se pozoruje – je totiž ideálně osvětlená okolními zdroji, konkrétně červeným světlem emisní mlhoviny, která se nachází za ní.

Snímek ukazuje vlastně jen malou část Koňské hlavy. Dalekohled zachytil horní část oblaku plynu a prachu v nebývalých detailech, díky čemuž odhalil doposud nepozorovanou složitost osvětlených okrajů mlhoviny. Webbův dalekohled také poprvé detekoval síť tenkých vláken prachových částic, které jsou unášené zahřátým plynem pryč z oblaků.

Vědci popsali tuto interpretaci snímku v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Uvedli v něm, že nejnovější pozorování mlhoviny jim umožňuje lépe pochopit vícerozměrný tvar mlhoviny a studovat, jak prach blokuje a vyzařuje světlo.

Astronomové budou dál studovat získaná spektroskopická data z mlhoviny, aby vysvětlili vývoj fyzikálních a chemických vlastností pozorovaného materiálu v mlhovině.

Horní část mlhoviny Koňská hlava
Zdroj: ESA

Příběh jedné mlhoviny

Mlhovina Koňská hlava je obrovská. Jen její „hlava“ měří v průměru přes tři světelné roky. Nachází se přímo pod hvězdou Alnitak, nejvýchodnější hvězdou pásu Orionu. Vznikla z oblaku hmoty, který se hroutí a rozpadá. Díky tomu bude v budoucnosti stále méně výrazná a podmínky pro její pozorování se budou pomalu horšit. Nikoliv ale v horizontu lidského života. Podle odhadů bude tento rozpad obřích kosmických mračen trvat asi ještě pět milionů let.

Snímky galaxie Koňská hlava z kosmického teleskopu Euclid
Zdroj: ESA

Právě v oblasti hlavy je koncentrace plynu a prachu v této oblasti nejhustější, proto tak dobře vyniká oproti pozadí.

Snímek mlhoviny Koňská hlava (upraven do nepravých barev) byl pořízen v noci 28. února 2003
Zdroj: Observatoř Kleť

Vzhledem ke své blízkosti je mlhovina Koňská hlava ideálním cílem pro vědce, kteří mohou studovat molekulární vývoj plynu a prachu ve vztahu k okolnímu prostředí a interakci záření s mezihvězdnou hmotou. Díky nově pořízeným snímkům se astronomové zaměří také na spektroskopická data, aby získali poznatky o tom, jak se v průběhu času vyvíjely fyzikální a chemické vlastnosti pozorovaného materiálu napříč mlhovinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...