Kolik lidí umírá kvůli extrémním vedrům? To nikdo přesně neví, ukazují studie

Rostoucí teploty po celém světě zabíjí čím dál víc lidí, úřady však o těchto úmrtích nejsou schopny přesně informovat. Jejich údaje často zachycují jen ty nejjasnější případy, upozornila agentura Bloomberg. Ve snaze zaznamenat skutečné počty se podle ní experti přiklání k počítání „nadbytečných“ úmrtí, podobně jako tomu bylo u covidu-19.

Okres Miami-Dade na americké Floridě v letech 2015 až 2019 oficiálně zaznamenal pouze dvě úmrtí spojená s vedrem. Když si pak činitelé chtěli o věci udělat lepší obrázek, obrátili se na geografa Christophera Ueija působícího na Floridské státní univerzitě. Ten přišel s odhadem, že vysoké teploty v okrese zabily v průměru 34 lidí ročně. Tedy 85krát víc, než říkala oficiální čísla.

Asi o rok později Ueijo analyzoval stejná data podruhé a tentokrát bral v potaz i nástup vln veder, aby lépe zachytil, jak se jejich dopady na zdraví postupně sčítají. Nová zjištění publikovaná letos v květnu byla ale zcela jiná: 600 úmrtí spojených s vedrem za rok.

„Obě studie prošly recenzním řízením,“ uvedla Jane Gilbertová, která si jako zmocněnkyně okresu odpovídající za zvládání veder analýzy vyžádala. „Ptala jsem se (Ueija), kterou mám využívat, a on řekl, že to bude někde mezi 34 a 600,“ uvedla.

Jak definovat smrt vedrem

Vyjádření vystihuje ústřední problém při počítání obětí veder. Oficiálně letos kvůli nim zemřelo 63 lidí v Thajsku, nejméně 143 v Indii, nejméně 172 v Mexiku a více než 1300 za jediný týden při pouti do Mekky v Saúdské Arábii. Tato čísla jsou však zlomkem skutečné bilance veder. Často jde o ty nejzjevnější případy, kde zdravotníci nebo soudní lékaři najdou jasné pojítko mezi horkem a smrtí, nikoli o úmrtí, v nichž teplota sehrála nepřímou roli.

„Vedra jsou záludná,“ řekla Este Geraghtyová z firmy Esri dodávající počítačový program používaný výzkumníky a úřady k mapování dopadů veder. „Říká se jim tichý zabiják a má to dobrý důvod,“ dodala.

Nejběžnějším způsobem zaznamenávání obětí je počítání úmrtí, u kterých bylo teplo oficiálně jmenované jako hlavní příčina, nebo jedna z nich. Nejjasnější varianty těchto úmrtí pramení z přehřátí organismu, které může vyústit ve vyčerpání z tepla nebo těžký úpal. Symptomy vyčerpání zahrnují malátnost, žízeň, závrať a slabost, zatímco úpal se může projevovat zmateností a ztrátou vědomí. Úpal zpravidla nastupuje, když tělesná teplota dosáhne asi 40 stupňů Celsia. Organismus zkrátka takovouto teplotu dlouho nevydrží a začne selhávat, nepřijde-li rychlé ochlazení nebo jiný zákrok.

Rozpoznat přehřátí organismu ale nemusí být jednoduché. Ne každý, koho zasáhne, je schopen vyhledat pomoc. Když někdo umře sám doma nebo přes noc v parku, tělesná teplota pravděpodobně klesne, než se najde tělo, řekla Sarah Hendersonová, která vede agenturu veřejného zdraví v Britské Kolumbii v Kanadě. Jinými slovy – nejpatrnější známka úpalu zmizí.

Například v Japonsku úřad pro zvládání živelních pohrom eviduje pouze úmrtí kvůli úpalu. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) počítá oběti veder na základě úmrtních listů, kde jsou často vedru připisována úmrtí spojená s úpalem. Ten také figuruje ve velké většině případů evidovaných vládou v Indii.

Oběti úpalu představují nejjednodušší verzi úmrtí z veder, existuje však i další, větší kategorie. Gregory Hess, který působí jako hlavní soudní lékař v okrese Pima na jihu státu Arizona, ji označuje jako „úmrtí s přispěním vedra“. Ta není jednoduché rozpoznat a mnohá místa k tomu nemají prostředky nebo motivaci.

Adaptace má své hranice

Lidské tělo disponuje dvěma klíčovými obranami proti přehřátí: Pocením, které uvolňuje teplo skrze odpařování, a zrychlením srdečního tepu, což vystupňuje krevní oběh a přenáší teplo do kůže. Chronická onemocnění včetně srdečních problémů nebo cukrovky mohou ochlazování organismu potlačovat, stejně jako některé léky na tyto nemoci. Když ale takovíto pacienti umřou v čase veder, onemocnění je „uváděno jako příčina smrti častěji než vedro“, řekl Uejio.

I u fyzicky zdravých lidí může vedro ovlivnit koncentraci, rovnováhu a hladinu energie. To zvyšuje rizika pro kohokoli, kdo je oslaben užitím drog nebo alkoholu a pro osoby trpící duševními problémy. „Proč nám v parcích umírá v červenci mnohem víc lidí, co žijí na ulici, než v prosinci? Je to kvůli vedru,“ míní Hess.

Aby obešli to, jak zřídka je horko uváděno jako oficiální příčina smrti, čím dál víc akademiků a zdravotnických činitelů uplatňuje na počítání obětí veder metodiku „nadbytečné úmrtnosti“. Tyto analýzy, které běžně nepomáhají s evidencí v reálném čase, využívají stejné postupy, kterými se odborníci na veřejné zdraví snaží vyjasnit, kolik lidí umírá přímo či nepřímo kvůli covidu-19.

Při vypočítávání nadbytečných úmrtí experti aplikují statistické modely na meteorologické záznamy a oficiální údaje o úmrtnosti v jisté lokalitě, ať už na období týdenní vlny veder či na celé léto nebo několik let. „Cílem je najít souvislost mezi teplotou a tím, jak lidé umírají,“ vysvětluje výzkumnice z Bristolské univerzity Eunice Loová.

Moderní odhady ukazují rozsah problému

Jedna taková studie publikovaná v roce 2021 dospěla k závěru, že vedra po celém světě v letech 2000 až 2019 způsobila kolem 489 tisíc úmrtí, která by jinak nenastala. V Evropě během léta roku 2022 teplo přispělo k 61 tisícům úmrtí, uvádí jiný odhad z loňského roku. Výpočty nadbytečné úmrtnosti jsou však proveditelné pouze v oblastech, které vedou ucelené záznamy o úmrtích ze všech příčin, což země v Africe nebo jihovýchodní Asii nemusí splňovat.

Extrémní vedra nikam neodejdou. Přibývající skleníkové plyny v atmosféře už oteplily planetu asi o 1,2 stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou a vlny veder jsou čím dál častější a intenzivnější. Vzhledem k této trajektorii je potřeba brát vedro jako smrtící hrozbu.

Prvním krokem je však pochopení rozsahu problému. „Potřebujete ta čísla znát, abyste podle toho mohli navrhovat infrastrukturu a politická opatření,“ řekl urbanista Avikal Somvanší působící v indickém Středisku pro vědu a životní prostředí. Jinak si podle něj činitelé v zahraničí mohou pomyslet: „No jo, Indie je země s 1,4 miliardy obyvatel a jenom 300 lidí tam loni umřelo na úpal.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...