Kolik lidí umírá kvůli extrémním vedrům? To nikdo přesně neví, ukazují studie

Rostoucí teploty po celém světě zabíjí čím dál víc lidí, úřady však o těchto úmrtích nejsou schopny přesně informovat. Jejich údaje často zachycují jen ty nejjasnější případy, upozornila agentura Bloomberg. Ve snaze zaznamenat skutečné počty se podle ní experti přiklání k počítání „nadbytečných“ úmrtí, podobně jako tomu bylo u covidu-19.

Okres Miami-Dade na americké Floridě v letech 2015 až 2019 oficiálně zaznamenal pouze dvě úmrtí spojená s vedrem. Když si pak činitelé chtěli o věci udělat lepší obrázek, obrátili se na geografa Christophera Ueija působícího na Floridské státní univerzitě. Ten přišel s odhadem, že vysoké teploty v okrese zabily v průměru 34 lidí ročně. Tedy 85krát víc, než říkala oficiální čísla.

Asi o rok později Ueijo analyzoval stejná data podruhé a tentokrát bral v potaz i nástup vln veder, aby lépe zachytil, jak se jejich dopady na zdraví postupně sčítají. Nová zjištění publikovaná letos v květnu byla ale zcela jiná: 600 úmrtí spojených s vedrem za rok.

„Obě studie prošly recenzním řízením,“ uvedla Jane Gilbertová, která si jako zmocněnkyně okresu odpovídající za zvládání veder analýzy vyžádala. „Ptala jsem se (Ueija), kterou mám využívat, a on řekl, že to bude někde mezi 34 a 600,“ uvedla.

Jak definovat smrt vedrem

Vyjádření vystihuje ústřední problém při počítání obětí veder. Oficiálně letos kvůli nim zemřelo 63 lidí v Thajsku, nejméně 143 v Indii, nejméně 172 v Mexiku a více než 1300 za jediný týden při pouti do Mekky v Saúdské Arábii. Tato čísla jsou však zlomkem skutečné bilance veder. Často jde o ty nejzjevnější případy, kde zdravotníci nebo soudní lékaři najdou jasné pojítko mezi horkem a smrtí, nikoli o úmrtí, v nichž teplota sehrála nepřímou roli.

„Vedra jsou záludná,“ řekla Este Geraghtyová z firmy Esri dodávající počítačový program používaný výzkumníky a úřady k mapování dopadů veder. „Říká se jim tichý zabiják a má to dobrý důvod,“ dodala.

Nejběžnějším způsobem zaznamenávání obětí je počítání úmrtí, u kterých bylo teplo oficiálně jmenované jako hlavní příčina, nebo jedna z nich. Nejjasnější varianty těchto úmrtí pramení z přehřátí organismu, které může vyústit ve vyčerpání z tepla nebo těžký úpal. Symptomy vyčerpání zahrnují malátnost, žízeň, závrať a slabost, zatímco úpal se může projevovat zmateností a ztrátou vědomí. Úpal zpravidla nastupuje, když tělesná teplota dosáhne asi 40 stupňů Celsia. Organismus zkrátka takovouto teplotu dlouho nevydrží a začne selhávat, nepřijde-li rychlé ochlazení nebo jiný zákrok.

Rozpoznat přehřátí organismu ale nemusí být jednoduché. Ne každý, koho zasáhne, je schopen vyhledat pomoc. Když někdo umře sám doma nebo přes noc v parku, tělesná teplota pravděpodobně klesne, než se najde tělo, řekla Sarah Hendersonová, která vede agenturu veřejného zdraví v Britské Kolumbii v Kanadě. Jinými slovy – nejpatrnější známka úpalu zmizí.

Například v Japonsku úřad pro zvládání živelních pohrom eviduje pouze úmrtí kvůli úpalu. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) počítá oběti veder na základě úmrtních listů, kde jsou často vedru připisována úmrtí spojená s úpalem. Ten také figuruje ve velké většině případů evidovaných vládou v Indii.

Oběti úpalu představují nejjednodušší verzi úmrtí z veder, existuje však i další, větší kategorie. Gregory Hess, který působí jako hlavní soudní lékař v okrese Pima na jihu státu Arizona, ji označuje jako „úmrtí s přispěním vedra“. Ta není jednoduché rozpoznat a mnohá místa k tomu nemají prostředky nebo motivaci.

Adaptace má své hranice

Lidské tělo disponuje dvěma klíčovými obranami proti přehřátí: Pocením, které uvolňuje teplo skrze odpařování, a zrychlením srdečního tepu, což vystupňuje krevní oběh a přenáší teplo do kůže. Chronická onemocnění včetně srdečních problémů nebo cukrovky mohou ochlazování organismu potlačovat, stejně jako některé léky na tyto nemoci. Když ale takovíto pacienti umřou v čase veder, onemocnění je „uváděno jako příčina smrti častěji než vedro“, řekl Uejio.

I u fyzicky zdravých lidí může vedro ovlivnit koncentraci, rovnováhu a hladinu energie. To zvyšuje rizika pro kohokoli, kdo je oslaben užitím drog nebo alkoholu a pro osoby trpící duševními problémy. „Proč nám v parcích umírá v červenci mnohem víc lidí, co žijí na ulici, než v prosinci? Je to kvůli vedru,“ míní Hess.

Aby obešli to, jak zřídka je horko uváděno jako oficiální příčina smrti, čím dál víc akademiků a zdravotnických činitelů uplatňuje na počítání obětí veder metodiku „nadbytečné úmrtnosti“. Tyto analýzy, které běžně nepomáhají s evidencí v reálném čase, využívají stejné postupy, kterými se odborníci na veřejné zdraví snaží vyjasnit, kolik lidí umírá přímo či nepřímo kvůli covidu-19.

Při vypočítávání nadbytečných úmrtí experti aplikují statistické modely na meteorologické záznamy a oficiální údaje o úmrtnosti v jisté lokalitě, ať už na období týdenní vlny veder či na celé léto nebo několik let. „Cílem je najít souvislost mezi teplotou a tím, jak lidé umírají,“ vysvětluje výzkumnice z Bristolské univerzity Eunice Loová.

Moderní odhady ukazují rozsah problému

Jedna taková studie publikovaná v roce 2021 dospěla k závěru, že vedra po celém světě v letech 2000 až 2019 způsobila kolem 489 tisíc úmrtí, která by jinak nenastala. V Evropě během léta roku 2022 teplo přispělo k 61 tisícům úmrtí, uvádí jiný odhad z loňského roku. Výpočty nadbytečné úmrtnosti jsou však proveditelné pouze v oblastech, které vedou ucelené záznamy o úmrtích ze všech příčin, což země v Africe nebo jihovýchodní Asii nemusí splňovat.

Extrémní vedra nikam neodejdou. Přibývající skleníkové plyny v atmosféře už oteplily planetu asi o 1,2 stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou a vlny veder jsou čím dál častější a intenzivnější. Vzhledem k této trajektorii je potřeba brát vedro jako smrtící hrozbu.

Prvním krokem je však pochopení rozsahu problému. „Potřebujete ta čísla znát, abyste podle toho mohli navrhovat infrastrukturu a politická opatření,“ řekl urbanista Avikal Somvanší působící v indickém Středisku pro vědu a životní prostředí. Jinak si podle něj činitelé v zahraničí mohou pomyslet: „No jo, Indie je země s 1,4 miliardy obyvatel a jenom 300 lidí tam loni umřelo na úpal.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 51 mminutami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 21 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...