Kolem Země proletěla v noci planetka velká jako náklaďák. Byla blíž než družice

Kolem planety Země v noci na pátek proletěla planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet byl těsný – podle americké kosmické agentury NASA dokonce jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii. Podle očekávání odborníků nehrozilo, že by se planetka se Zemí střetla – a tato předpověď se vyplnila.

Planetka s označením 2023 BU se přiblížila k jižnímu cípu Jižní Ameriky v pátek zhruba hodinu a půl po půlnoci SEČ. Proletěla asi 3600 kilometrů nad povrchem, což je menší vzdálenost od Země, než ve které krouží družice na takzvané geosynchronní orbitě. Na ní ve výšce 35 786 kilometrů obíhá Zemi asi třetina všech družic. Pro srovnání: Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je ve výšce 408 kilometrů od Země, asteroid byl tedy od naší planety jen asi devětkrát dál než tato stanice.

Planetku objevil teprve v sobotu amatérský astronom Gennadij Borisov ze své observatoře na Krymském poloostrově. Stejný vědec už v roce 2019 jako první zahlédl kometu, která do Sluneční soustavy zavítala z jiného systému. Pozorování planetky pak začali hlásit vědci po celém světě – a díky dalším měřením pomohli lépe určit její trajektorii.

  • Vyzkoušejte si simulátor dopadu asteroidů. Je možné zadat spoustu parametrů a výsledek ukáže, jak by zasažená oblast dopadla. Více informací tady.

Systém NASA pro vyhodnocení rizika dopadu, který se jmenuje Scout, rychle vyloučil, že by asteroid 2023 BU mohl Zemi zasáhnout. „Ale navzdory velmi malému počtu pozorování dokázal předpovědět, že se asteroid mimořádně přiblíží k Zemi,“ řekl Davide Farnocchia z Laboratoře tryskového pohonu (JPL), která systém Scout vyvinula. „Dokonce se jedná o jedno z nejtěsnějších zaznamenaných přiblížení známého tělesa,“ dodal vědec. Ve čtvrtek to potvrdil na Twitteru ředitel NASA, který současně uklidnil veřejnost, že nejde o nic nebezpečného:

Během přiblížení nehrozilo podle expertů žádné riziko srážky se Zemí. Za předpokladu, že by asteroid měl odhadovanou velikost kolem osmi metrů, nedopadl by na povrch naší planety vcelku, ale rozpadl by se už asi 30 kilometrů nad zemí. K dopadům objektů o průměru osm metrů dochází v průměru každých pět let a k dopadům objektů o průměru čtyři metry dochází v průměru každý rok. Co se nestalo letos, se ale může odehrát v budoucnosti – podle NASA má tento asteroid šanci 1:10 000, že v letech 2077–2123 narazí do Země.

Dráha planetky se po průletu kolem Země dramaticky změní vlivem zemské gravitace. Místo toho, aby kolem Slunce obíhala každých 359 dní, se podle NASA přesune na oválnou dráhu trvající 425 dní.

V okolí Země vědci identifikovali okolo 27 tisíc planetek, z nichž má asi 10 tisíc více než 140 metrů v průměru, píše agentura DPA. Ani o jedné z nich se nepředpokládá, že by v dohledné době mohla narazit do naší planety. NASA loni poprvé otestovala obranu Země před vesmírným tělesem, když k měsíci planetky Didymos vyslala sondu. Ta objekt, který pro Zemi žádné nebezpečí nepředstavoval, zasáhla a úspěšně jej vychýlila z kurzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...