Kolem Země proletěla v noci planetka velká jako náklaďák. Byla blíž než družice

Kolem planety Země v noci na pátek proletěla planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet byl těsný – podle americké kosmické agentury NASA dokonce jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii. Podle očekávání odborníků nehrozilo, že by se planetka se Zemí střetla – a tato předpověď se vyplnila.

Planetka s označením 2023 BU se přiblížila k jižnímu cípu Jižní Ameriky v pátek zhruba hodinu a půl po půlnoci SEČ. Proletěla asi 3600 kilometrů nad povrchem, což je menší vzdálenost od Země, než ve které krouží družice na takzvané geosynchronní orbitě. Na ní ve výšce 35 786 kilometrů obíhá Zemi asi třetina všech družic. Pro srovnání: Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je ve výšce 408 kilometrů od Země, asteroid byl tedy od naší planety jen asi devětkrát dál než tato stanice.

Planetku objevil teprve v sobotu amatérský astronom Gennadij Borisov ze své observatoře na Krymském poloostrově. Stejný vědec už v roce 2019 jako první zahlédl kometu, která do Sluneční soustavy zavítala z jiného systému. Pozorování planetky pak začali hlásit vědci po celém světě – a díky dalším měřením pomohli lépe určit její trajektorii.

  • Vyzkoušejte si simulátor dopadu asteroidů. Je možné zadat spoustu parametrů a výsledek ukáže, jak by zasažená oblast dopadla. Více informací tady.

Systém NASA pro vyhodnocení rizika dopadu, který se jmenuje Scout, rychle vyloučil, že by asteroid 2023 BU mohl Zemi zasáhnout. „Ale navzdory velmi malému počtu pozorování dokázal předpovědět, že se asteroid mimořádně přiblíží k Zemi,“ řekl Davide Farnocchia z Laboratoře tryskového pohonu (JPL), která systém Scout vyvinula. „Dokonce se jedná o jedno z nejtěsnějších zaznamenaných přiblížení známého tělesa,“ dodal vědec. Ve čtvrtek to potvrdil na Twitteru ředitel NASA, který současně uklidnil veřejnost, že nejde o nic nebezpečného:

Během přiblížení nehrozilo podle expertů žádné riziko srážky se Zemí. Za předpokladu, že by asteroid měl odhadovanou velikost kolem osmi metrů, nedopadl by na povrch naší planety vcelku, ale rozpadl by se už asi 30 kilometrů nad zemí. K dopadům objektů o průměru osm metrů dochází v průměru každých pět let a k dopadům objektů o průměru čtyři metry dochází v průměru každý rok. Co se nestalo letos, se ale může odehrát v budoucnosti – podle NASA má tento asteroid šanci 1:10 000, že v letech 2077–2123 narazí do Země.

Dráha planetky se po průletu kolem Země dramaticky změní vlivem zemské gravitace. Místo toho, aby kolem Slunce obíhala každých 359 dní, se podle NASA přesune na oválnou dráhu trvající 425 dní.

V okolí Země vědci identifikovali okolo 27 tisíc planetek, z nichž má asi 10 tisíc více než 140 metrů v průměru, píše agentura DPA. Ani o jedné z nich se nepředpokládá, že by v dohledné době mohla narazit do naší planety. NASA loni poprvé otestovala obranu Země před vesmírným tělesem, když k měsíci planetky Didymos vyslala sondu. Ta objekt, který pro Zemi žádné nebezpečí nepředstavoval, zasáhla a úspěšně jej vychýlila z kurzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...