Klimatizace v kancelářských budovách chrlí do okolí nebezpečné látky, ukázal výzkum

Vzduch, který se ve velkoměstech dostává ven z kancelářských budov, může do okolí uvolňovat spoustu znečištění. Jak moc, to popsali vědci z americké Purdue University.

Kancelářské budovy chrlí do okolí takzvané těkavé organické sloučeniny neboli VOC. Jsou známé tím, že mohou poškozovat lidské zdraví nebo ozonovou vrstvu. Tím, že unikají z domů, pravděpodobně přispívají k významnému zatížení městské atmosféry těmito chemikáliemi. Vědci v tomto výzkumu provedli přímá měření toho, jak vypadá výměna znečišťujících látek mezi budovou a jejím okolím; využili na to nejcitlivější dostupné měřicí přístroje. A zjistili, že budovy uvolňují do okolí více znečištění, než se dostává dovnitř.

Vliv výměny vzduchu mezi vnitřním a venkovním ovzduším na znečištění ovzduší ve městech je podle autorů pořád dost nepochopenou záležitostí, zejména u moderních budov, které jsou vybavené chytrými ventilačními systémy. Řada studií prokázala, že doprava, průmyslové a přírodní emise mají silný dopad na znečištění městského ovzduší. Ale vliv interakce látek znečišťujících městské ovzduší s budovami se často přehlížel.

Moderní větrání je složitý a vysoce účinný systém

Moderní veřejné a komerční budovy jsou obvykle vybaveny systémy vytápění, větrání a klimatizace, označují se zkratkou HVAC. Ty zajišťují lepší kvalitu vzduchu uvnitř budov a současně to, aby lidem uvnitř nebylo ani horko, ani zima. Vzduch se při tomto čištění a zahřívání nebo ochlazování prohání opakovaně celou stavbou, což může měnit jeho složení tím, že se stýká s nejrůznějšími částmi budov.

„Aby byly splněny požadavky na větrání budov a tepelnou pohodu, dochází k aktivní výměně značného množství vzduchu mezi budovou a okolní městskou atmosférou. Tato dynamická výměna vzduchu může mít významné důsledky pro kvalitu ovzduší ve městech v důsledku přenosu a přeměny znečišťujících látek jak mezi vnitřními a venkovními prostory, tak mezi venkovními prostory, zejména v hustě osídlených městech,“ vysvětlují autoři studie. Jejich výzkum zjistil, že koncentrace těkavých organických látek v interiérech jsou 2- až 15krát vyšší než venku a že na jednotku plochy jsou emise těkavých organických látek z budov srovnatelné s emisemi z dopravy nebo průmyslu.

Kanceláře jsou významným zdrojem emisí látek, které se jmenují reaktivní monoterpeny a siloxany, do venkovního prostředí. Siloxany se používají v deodorantech, parfémech, pleťových vodách a výrobcích pro péči o vlasy, monoterpeny se zase využívají jako aroma v nejrůznějších spotřebních produktech. „Chování vzduchu a znečištění v budově se dynamicky měnilo v závislosti na obsazenosti a podmínkách větrání budovy,“ uvedli vědci. „Naše výsledky ukazují, že budovy mohou přímo ovlivňovat kvalitu ovzduší ve městech díky značné výměně vzduchu mezi venkovním a vnitřním prostředím.“

Pokud jde o to, co lze udělat pro zmírnění emisí VOC z budov, navrhují vědci, že je třeba se více zaměřit na odstraňování těchto látek v systémech, které používají k filtraci uhlíkové filtry. Pomoci by také mohlo, kdyby se v kancelářích obecně používalo méně spotřebních výrobků a výrobků osobní péče s nízkými emisemi VOC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...