Klimatický panel varuje: Hladina moří kvůli tání ledovců prudce stoupá

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) vyzval politiky a vědce k urychleným činům, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé důsledky stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas pro miliony lidí hlavně v pobřežních oblastech. Experti v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době klimatické změny uvedli, že hladiny moří stoupaly v letech 2006 až 2015 o 3,6 milimetru ročně. To je asi dvakrát rychleji, než tomu bylo v průměru během 20. století.

Vědci odhadli, že tempo se ještě zvýší, a hladina světových oceánů tak stoupne do konce tohoto století o jeden metr, zatímco během celého 20. století to bylo 15 centimetrů. To ohrozí četné pobřežní regiony s velkými metropolemi jako New York nebo Šanghaj a s hustým osídlením jako v deltách Gangy nebo Mekongu i některé státy na nízkých ostrovech, píše agentura AFP. Na pobřežích s nadmořskou výškou do deseti metrů žije 680 milionů lidí.

Dopady bude mít i samotné mizení ledovců. V horských oblastech v jejich blízkosti nebo nedaleko permafrostu žije 670 milionů lidí. Pro ně budou mít změny bezprostřední důsledky, další stovky milionů lidí budou ovlivněné nepřímo – například nedostatkem vody, kterou dnes získávají z ledovců. Ty na konci století již nebudou existovat.

Problémy nejen na souši

Pokud se nezpomalí tempo globálního oteplování, bude přibývat i dalších negativních dopadů – v mořích značně ubude množství ryb a hurikány budou silnější, varoval ve středu na tiskové konferenci panel.

Oceány, které pokrývají 71 procent povrchu planety, totiž pohltily přibližně čtvrtinu emisí skleníkových plynů vyprodukovaných člověkem a také velké množství tepla z atmosféry. Hmatatelnými důsledky této skutečnosti je vzestup teploty moří, zvýšení jejich kyselosti a úbytek kyslíku. Tyto změny jsou tak významné, že přinášejí dopady na ekosystémy životně důležité pro člověka, konstatuje panel.

„Oceány a zaledněné části světa mají velké problémy, což znamená, že je máme i my,“ podotkl jeden z vedoucích autorů studie Michael Oppenheimer. „Změny se zrychlují,“ dodal.

Zpráva vznikla poté, co přibližně 130 odborníků z 36 zemí analyzovalo dva roky aktuální studie o oceánech a ledových masách. Shrnuli důsledky změny klimatu na pobřeží a ostrovy, člověka a přírodu. Vědci a diplomaté z 195 států IPCC o těchto závěrech v uplynulých pěti dnech debatovali na konferenci IPCC a v úterý schválili shrnutí 900stránkové zprávy; byla zveřejněna ve středu dopoledne.

Řešení už je možné jen částečné

Dramatický vývoj mohou podle autorů zprávy zvrátit jen rychlé a silné změny. Má jimi být výrazné snížení emisí skleníkových plynů, ochrana ekosystémů a uvážlivé zacházení s přírodními zdroji. To vyžaduje, aby se lidé těmto změnám přizpůsobili.

I kdyby svět dokázal udržet globální oteplení do dvou stupňů ve srovnání s předindustriální érou, jak státy slíbily v pařížské dohodě, zánik některých obcí by byl podle AFP nevyhnutelný. I dnes, při oteplení o jeden stupeň Celsia, jsou už dopady silně citelné při bouřích, záplavách, vedrech a obdobích sucha.

Některé změny se už podle IPCC odvrátit nedají. Všechny scénáře klimatických změn totiž ukazují, že extrémy spojené s mořským příbojem, jež se dříve odehrály jednou za sto let, se budou kolem konce století opakovat každoročně. To znamená, že lidé, kteří žijí kolem pobřeží, budou nuceni se v každém případě na tyto změny adaptovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...