Dosáhnout skupinové imunity proti covidu může být snadnější, než se čekalo, naznačuje nový výzkum. „Kouzené číslo“ je podle něj 43 procent nakažených.
Vědci z univerzity v Nottinghamu ve spolupráci s experty z univerzity ve Stockholmu představili nový matematický model, který se věnuje tomu, jak snadno může ve společnosti vzniknout skupinová imunita proti nemoci covid-19. Tento model je výjimečný v tom, že rozděluje společnost do skupin podle věku a míry společenské aktivity.
Zatímco dřívější modely počítaly s tím, že skupinová imunita může vzniknout při nejméně 60 procentech společnosti, která už nemoc měla, nový model toto číslo snížil na 43 procent. Jde jen o model, který zatím nebyl ověřený praxí – ani nemohl, zatím žádná země se ani zdaleka neblíží hranici kolektivní imunity. Tento výzkum vyšel v prestižním žurnálu Science.
Skupinová imunita vzniká, když se dostatečné množství lidí stane vůči nějaké nemoci imunní; nemoc se pak nemůže šířit. Existují dvě cesty, jak skupinové imunity dosáhnout: buď tím, že se člověk nemocí nakazí a přežije ji, anebo očkováním. Virus pak v populaci naráží na takové množství jedinců, u nichž nenajde vhodné prostředí pro rozmnožení, že se tak přeruší řetězec jeho přenosu.
U nemoci covid-19 se nejčastěji uvádí, že je k tomu zapotřebí asi 60 procent imunní populace. Toto číslo je odvozeno od zkušeností s imunitou, která vzniká při očkování. Podle nové studie ale u „přirozené“ kolektivní imunity získané nikoliv očkováním, ale setkáním s chorobou, platí jiná čísla.
Podle jednoho z hlavních autorů výzkumu, profesora Franka Balla, je rozdíl mezi čísly tak velký zejména kvůli rozdílné úrovni aktivity různých lidí. „Více společensky aktivní lidé se nakazí snadněji než ti méně aktivní. A v důsledku toho je potřebná nižší skupinová imunita u šíření nemoci než když vzniká z očkování,“ uvádí vědec.
Výzkumníci očekávají, že jejich práce může mít značné důsledky na modelování dalšího vývoje pandemie i na to, jaká doporučení budou experti navrhovat politikům.
Klíčová otázka imunity
Vědci se v této studii nevěnovali tomu, zda je vůbec imunita na nový koronavirus dlouhodobá. Poslední výzkumy naznačují, že imunita proti této chorobě vydrží pravděpodobně jen několik měsíců, pak mizí.
Tělo má ale ještě další úrovně imunity, zejména buněčnou paměť, která je schopná obranyschopnost organismu výrazně zvýšit, pokud se setká s již jednou překonaným virem.
Experti proto varují před zjednodušenými závěry a doporučují další studium viru a jeho chování.
