Když se AI bude učit od AI, povede to ke smyčce a kolapsu, popsal výzkum

Když se budou umělé inteligence (AI) učit z dat, které vytvořily umělé inteligence, může to vést ke značně nespolehlivým výsledkům. A pokud bude takový proces učení trvat několik generací, bude výsledkem změť nesouvisejících nesmyslů. Podle nového článku, který vyšel v odborném žurnálu Nature, stačí asi deset generací ke kolapsu modelu.

Nástroje umělé inteligence, jako jsou velké jazykové modely (LLM), jsou stále populárnější. Trénují se především pomocí vstupních dat, která vytvořili lidé. Jenže s tím, jak se tyto modely šíří po internetu, se může stále častěji stávat, že se začne pro trénink využívat i počítačem generovaný obsah. Výsledkem může být podle studie takzvaná rekurze neboli smyčka. V ní by se mohly opakovat a posilovat chyby, jež v každém vzorku dat téměř jistě jsou. A v každé další generaci budou tyto omyly růst.

Počítačoví vědci se pokusili v nových matematických modelech popsat, jestli se tyto smyčky nemohou úplně zacyklit. Výzkum vedl Ilia Shumailov z týmu DeepMind společnosti Google. Výsledky prokazují, že u AI modelů z těchto důvodů ke kolapsu dojít může.

Společně s kolegy v této studii doložil, že umělá inteligence může v trénovacích datech přehlédnout některé výstupy, například méně časté řádky textu, což způsobí, že se bude trénovat pouze na části souboru dat. Současně pak tedy zkoumali, jak modely AI reagují na tréninkovou sadu dat, která byla vytvořena převážně pomocí umělé inteligence. Zjistili, že podávání dat vytvořených umělou inteligencí modelu způsobuje, že se u následujících generací zhoršuje jejich schopnost učit se, což nakonec vede ke zhroucení modelu.

Téměř všechny rekurzivně natrénované jazykové modely, které testovali, měly tendenci zobrazovat opakující se fráze. Například, když byl test proveden s textem o středověké architektuře jako původním vstupem, v deváté generaci model skončil se seznamem zajíců. Vlastně je to docela podobné dětské hře na tichou poštu, kdy se zpráva zkresluje hráč od hráče.

Co s tím

Autoři konstatují, že kolaps modelu je nevyhnutelným důsledkem modelů umělé inteligence, které používají trénovací datové sady vytvořené předchozími generacemi AI. Podle vedoucího výzkumu je ale možné tyto nástrahy obejít – umělá inteligence by se dala dlouhodobě trénovat i na datech vytvořených AI, ale bylo by k tomu zapotřebí velmi vyspělé filtrování těchto dat.

Současně ale podle Shumailova technologické firmy, které se spoléhají na obsah generovaný lidmi, mohou být schopny trénovat modely umělé inteligence, které jsou oproti jejich konkurentům spoléhajícím se jen na data z umělých inteligencí efektivnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...