Když mají děti tisíc dnů od početí málo cukru, vydrží déle bez civilizačních nemocí

Pokud děti v prvních tisíci dnech svého života jedí méně cukru, může to u nich snížit riziko vzniku závažných onemocnění v dospělosti. Naznačuje to výzkum, o kterém na svých internetových stránkách informuje britská stanice BBC. Jeho autoři zkoumali dopady, jaké mělo v Británii ukončení přídělů na cukr v letech po druhé světové válce.

Odborníci předpokládají, že prvních tisíc dnů života, tedy období od početí do druhých narozenin, je klíčových pro to, jak na tom člověk bude se zdravím později v životě. Toto období je také důležité v tom ohledu, jestli se u lidí rozvine slabost pro sladké.

BBC píše, že vědci využili „přirozeného experimentu“, který se odehrál v letech, kdy se Británie vzpamatovávala z druhé světové války a kdy skončily příděly potravin. Když v září 1953 přestal být na příděl cukr, jeho spotřeba se téměř okamžitě zvýšila zhruba ze 41 gramů (více než osm kostek) za den na 80 gramů denně.

Vědci analyzovali databázi britské biobanky a našli v ní 60 tisíc lidí, kteří se narodili mezi lety 1951 a 1956 a jejichž zdraví bylo pravidelně sledováno. Díky tomu získali přehled o zdravotním stavu těch, kteří se narodili v době existence přídělového systému, i těch, kdo přišli na svět krátce po jeho zrušení. Obě skupiny v následujících dekádách zažily stejné proměny společnosti, klíčovým rozdílem byla mezi nimi ale míra konzumace cukru v raném dětství.

Zdravotní dluh z prvních tisíc dnů

Z analýzy vyplynulo, že u lidí, kteří zažili přídělový systém, bylo o třicet procent nižší riziko vzniku obezity než u lidí počatých po zrušení omezení na cukr. U obou skupin nepřekvapivě s věkem stouplo riziko vzniku cukrovky druhého typu, ale u „dětí, které nebyly krmené cukrem“, se tato nemoc rozvinula v průměru o čtyři roky později. Také potíže s vysokým krevním tlakem se u nich projevily o dva roky později. Počet lidí, kteří měli v raném dětství omezený příjem cukru a kteří ve středním věku onemocněli cukrovkou, byl o 35 procent nižší než v případě dětí „vyrůstajících na cukru“. V případě vysokého krevního tlaku jich bylo o 20 procent méně.

Nejlepší výsledky měli ti, kteří měli omezený příjem cukru jak v době nitroděložního vývoje, tak při zavádění pevné stravy.

Sladký hřích

Tadeja Gračnerová z University of Southern California, která se na studii podílela, uvedla, že konzumace cukru v raném dětství může ovlivnit metabolismus a to, jak tělo reaguje na jídlo v průběhu života. Je podle ní možné, že děti, které jedí cukr v prvních měsících života, si vypěstují celoživotní oblibu sladkých jídel.

„Výsledky studií ukazují, že ačkoliv většina lidí má ráda sladké, významná konzumace sladkého v raném dětství může tuto preferenci posílit,“ uvedla Gračnerová. Podotýká, že je v pořádku, když si lidé občas a v rozumné míře dopřejí dort, bonbon nebo sušenky, ale zároveň připomíná, že omezit dětem cukr znamená „dát jim to nejlepší do života“. Připouští, že vyhnout se cukru je těžké vzhledem k tomu, že ho výrobci potravin přidávají i do potravin určených pro kojence a batolata.

Dospělí s průměrnou fyzickou aktivitou by podle doporučení zdravotníků měli za den přijmout maximálně 50 gramů volného cukru, tedy cukru, který se přidává do potravin a nápojů nebo se přirozeně vyskytuje v medu, sirupech a neslazených ovocných a zeleninových šťávách. Děti do 18 let by měly jíst méně než 25 gramů cukru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...