Káva lidem voní stereo. Vědci v experimentu zjistili, jak mozek a nozdry spolupracují

Když se kolem nosu rozlije vůně ranní kávy, mozek si zapamatuje, do které nosní dírky vnikla jako první. A pak spojuje informace z obou nozder, což mu pomáhá, aby správně poznal, o jakou vůni jde. Neurologové to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Current Biology.

Čich patří mezi smysly, které člověk nevyužívá možná tolik jako zrak nebo sluch, přesto je pro život nesmírně důležitý. Věda ví, že v mozku informace o vůních i zápachu zpracovává takzvaná piriformní kůra, která pokrývá obě mozkové hemisféry. Vědci si ale až doposud nebyli jistí, jestli obě strany piriformní kůry reagují na pachy shodně, anebo nezávisle.

Protože tyto procesy probíhají hluboko uvnitř mozku, bylo prakticky nemožné je zkoumat. Teď ale skupina vědců na způsob přišla.

Do studie nabrali lidi s epilepsií, kteří měli kvůli tomuto problému podstoupit operaci mozku. Účastníci byli během operace při vědomí, takže jim vědci mohli do obou nosních dírek skrze speciální trubičky pouštět silné vůně. Protože byli pacienti napojení na elektrody, které měly odhalit centra spojená s epilepsií, mohli výzkumníci tyto senzory využít i na sledování piriformní kůry a její aktivity.

Čich a mozek

Ukázalo se, že jenom výjimečně se vůně dostane pouze do jedné nosní dírky. Platí ale, že do jedné pronikne o něco dříve než do druhé. „Otázkou ale je, jestli mozek dokáže tyto rozdíly využít?“ uvedla neuroložka z Pensylvánské univerzity Naz Dikecligilová, která se na výzkumu podílela.

Nasbíraná data naznačují, že mozek tohoto rozdílného času vstupu vůní opravdu využívá. Když se pach dostal do jedné nosní dírky, reagovala nejprve ta strana mozku, která byla k této nosní dírce nejblíže, teprve potom následovala reakce v opačné straně mozku. „Zdá se, že ve skutečnosti existují dvě reprezentace pachů, které odpovídají pachovým informacím přicházejícím z každé nosní dírky,“ říká Dikecligilová.

Když výzkumníci nabídli vůni oběma nosním dírkám současně, zjistili, že obě strany mozku rozpoznaly vůni rychleji, než když ji mohly identifikovat pouze skrze jednu nosní dírku. To naznačuje, že obě strany do jisté míry spolupracují, i když jedna zaostává za druhou při kódování vůně, říká Dikecligilová.

Fungují čich a sluch podobně?

Důležité je, že tyto výsledky velmi dobře odpovídají tomu, jak dopadly už dříve studie na zvířatech. A také se nabízí srovnání s jiným smyslem.

Zdá se, že mozek porovnává vstupy z jednotlivých uší, což lidem pomáhá lokalizovat zvuky. Nabízí se tak otázka, jestli podobný systém existuje i pro vůně. Lidé však obvykle nejsou příliš dobří v rozpoznávání směru vůně. Když výzkumníci podali vůni pravou nebo levou nosní dírkou a zeptali se účastníků studie, kterou nozdrou ji přijímají, odpovídali v podstatě zcela náhodně.

K čemu tedy tento mechanismus vlastně existuje? To zatím není úplně jasné, jednu hypotézu by ale vědci měli. Tyto dvojité signály by totiž mohly fungovat jako mechanismus, který kontroluje možné chyby. Náš mozek by mohl „shromažďovat potvrzení důkazů o tom, co cítíme, abychom mohli přesně identifikovat zdroje pachů kolem nás“, dodává neurolog Kevin Bolding, který se na práci také podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...