Káva funguje jako štít proti covidu, prokázal výzkum

Vědci popsali, že některé potraviny a nápoje bohaté na takzvané polyfenoly mohou posilovat imunitní reakci lidského těla proti viru SARS-CoV-2. Tyto látky se nacházejí například v kávě.

Výzkum, jenž vyšel v odborném žurnálu Cell and Bioscience, prokázal silné účinky kávy proti nemoci covid-19, kterou způsobuje virus SARS-CoV-2. Právě proti tomuto viru má podle studie káva výrazné inhibiční účinky.

Neznamená to, že kdo pije kávu, nemůže se covidem nakazit, nebo že bude mít zaručeně jen mírný průběh. Ale káva by mohla dopady této infekční nemoci zeslabovat, věří autoři studie.

Vědci už narazili na několik menších zpráv, které naznačují, že by potrava bohatá na polyfenoly a také fyzická aktivita mohly posilovat aktivní imunitní odpověď a snížit tak hrozbu závažného onemocnění. Káva polyfenoly obsahuje – například kyselinu kávovou nebo kyselinu chlorogenovou. Kromě toho jsou v ní také antioxidanty, jako je trigonelin, melanoidiny a kafestol. Proto se už od začátku pandemie objevovaly domněnky následované menšími studiemi, jež naznačovaly, že by káva mohla fungovat jako štít proti covidu.

Jedna z nich například zjistila, že vypití nejméně jednoho hrnku kávy denně je spojené s asi o deset procent nižší pravděpodobností infekce covidem. Tento výzkum z Velké Británie ale nenašel příčinnou souvislost, jen korelaci. To znamená, že pití kávy může být spojené i s dalšími jevy, které nějak příznivě ovlivňují imunitní systém.

V nové studii se vědci pokusili podívat na potenciální superschopnosti kávy blíže. Použili k tomu test s pseudovirem SARS-CoV-2, což je speciálně upravená část viru, která se chová podobně jako opravdový virus, ale nepředstavuje žádné riziko. Pomocí něj pak posuzovali účinky kávy na vstup viru do lidských buněk. Nutno dodat, že celý tento výzkum probíhal na laboratorních kulturách, ne na živých lidech.

Káva proti covidu

Ukázalo se, že mletá káva opravdu pomáhala snižovat vstup viru – čím více kávy, tím lépe. V další fázi pak vědci otestovali účinky několika komerčních instantních kávových výrobků.

Tam se potvrdilo, že stejný efekt jako čistá káva mají i komerčně prodávané směsi. A dobrou zprávou pro milovníky tohoto nápoje je, že ani přídavné látky, jako je cukr, smetana nebo skořice tento pozitivní dopad nijak nesnižují. A týkalo se to jak původního „čínského“ covidu, ale i jeho variant Alfa, Delta a Omikron, které vědci otestovali.

Podle autorů studie pomáhají látky obsažené v kávě narušovat interakce mezi hrotem proteinu a receptorem ACE2. Právě do tohoto „zámku“ se „paklíč“ viru pokouší vniknout a odemknout si jím vstup.

Test na lidech

Nakonec, v poslední fázi výzkumu, vědci oslovili 64 zdravých Tchajwanců ve věku 21 až 40 let. Ty autoři rozdělili do několika skupin, přičemž jedna z nich pila kávu, koncentrovanou kávu, kávu bez kofeinu a vodu.

Po několika dnech autoři odebrali všem testovaným vzorky krve, u nichž pak otestovali, jak reagují na virus covidu. Také u nich se ukázalo, že nejlépe proti viru zafungovaly běžná káva a silně koncentrovaná káva. Menší vliv měla ta bez kofeinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...