Kapesní ještírek byl praotcem dinosaurů i ptakoještěrů. Troufl si ale jen na hmyz a bezobratlé

Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné a společné začátky. Dokazuje to nově objevená zkamenělina drobného, hmyz požírajícího ještěra, který byl jejich předchůdcem a blízkým příbuzným. Miniaturního dravce, který před 237 miliony let obýval záplavové oblasti dnešního jihovýchodního Madagaskaru, objevil vědecký tým ze Spojených států a Madagaskaru.

Tvor z období triasu pojmenovaný Kongonaphon kely byl dlouhý jen okolo 40 centimetrů a v kyčli vysoký asi deset centimetrů. Měl protáhlé nohy a drobné kuželovité zuby, jež naznačují, že si pochutnával právě na hmyzu nebo jiných malých bezobratlovcích.

Srovnání velikostí Kongonaphona kely (vlevo) a Herrerasaura, jednoho z prvních dinosaurů
Zdroj: phylopic.org/ Scott Hartman (CC BY 3.0) a AMNH/Frank Ippolito.

Patřil ke skupině plazů, jejíž příslušníky dnes vědci považují za poslední společné předky dinosaurů a pterosaurů, tedy létajících plazů žijících ve stejné době jako dinosauři. Pterosauři neboli ptakoještěři bývají někdy veřejností mylně zahrnováni mezi dinosaury, ve skutečnosti jsou společně s krokodýly pouze jejich sesterskou vývojovou skupinou.

Podobně jako dinosauři existovali od svrchního triasu (zhruba před 220 miliony let) až do konce křídy před 66 miliony lety.  Byli typičtí tím, že jejich křídla byla tvořena kožovitou blánou, napjatou mezi tělem a prodlouženým čtvrtým prstem.

„Na základě statistické analýzy tělesné velikosti se domníváme, že se dinosauři a pterosauři vyvinuli z tohoto miniaturního společného předka,“ uvedl paleontolog Christian Kammerer z muzea přírodních věd v americké Severní Karolíně, vedoucí autor studie otištěné ve sborníku americké akademie věd (PNAS).

Propojený příběh dinosaurů a pterosaurů

Dinosauři a pterosauři se poprvé objevili zhruba před 230 miliony let. Jeden z nejstarších známých masožravých dinosauřích druhů Herrerasaurus měřil okolo šesti metrů, jeden z primitivních pterosaurů Eudimorphodon dosahoval velikosti holuba.

Obě tyto skupiny plazů později dorostly do dnes neuvěřitelných velikostí. Například pterosaurus Quetzalcoatlus měl rozpětí křídel okolo 10,5 metru, tedy na šířku stejně jako stíhací letoun F-16. Dinosaurus Argentinosaurus měřil i s ocasem až 35 metrů.

V kontextu těchto obřích plazů se velikost společného předka, „který se vám mohl vejít do ruky“, zdá být téměř paradoxní, poznamenal Kammerer.

  • Z území Česka je známý jediný druh ptakoještěra – Cretornis hlavaci, objevený v roce 1880 u Chocně. Jednalo se zřejmě o mládě pterosaura, žijícího přibližně před 92 miliony lety. Nejspíš dosahovalo rozpětí křídel 1,5 až 1,6 metru. V dospělosti mohl mít tento létající plaz rozpětí křídel až několik metrů, nepatřil ale k největším zástupcům své čeledi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...