Kalifornští vědci formulují novou zprávu pro mimozemské civilizace. Oxfordský vědec před tím varuje

Na začátku dubna přišel projekt Galaktický maják vedený profesorem Jonathanem Jiangem z Laboratoře tryskového pohonu NASA při Kalifornském technologickém institutu s návrhem nového poselství pro mimozemské civilizace. Oxfordský akademik z Institutu pro budoucnost lidstva ovšem varuje, že tato podoba vzkazu mimozemšťanům nemusí být pro lidstvo dobrým řešením.

Nový vzkaz by měl být vyslán do vesmíru při snaze navázat kontakt s jinými civilizacemi a navázat na poselství, která už lidstvo vyslalo v rámci misí Voyager.

„Navrhovaná zpráva obsahuje základní matematické a fyzikální pojmy, které se dají využít pro vytvoření univerzálního komunikačního prostředku. Kromě nich jsou součástí poselství i informace o biochemickém složení života na Zemi, přesně vyznačená poloha Sluneční soustavy v Mléčné dráze vzhledem ke známým kulovým hvězdokupám, ale také digitalizovaná vyobrazení Sluneční soustavy a zemského povrchu,“ uvádí se v článku, který vyšel na odborném serveru Arxiv. Zpráva má být zakončena digitalizovanými obrázky lidské postavy a výzvou pro případné inteligentní příjemce, aby na ni odpověděli.

Profesor Anders Sandberg, který působí na Institutu budoucnosti lidstva Oxfordské univerzity, ale pokládá takto formulovanou zprávu projektu Galaktický maják za špatný nápad, který by mohl být dokonce i potenciálně nebezpečný. „Základní výsledek může spočívat v tom, že buď nás mimozemšťané mohou kontaktovat a budou přátelští, anebo budou nebezpeční. Dalo by se říci, že riziko ohrožení druhu by mělo větší váhu než ten přínos,“ řekl Sandberg v pořadu Today Programme rozhlasové stanice Radio 4.

„A mnoho lidí by samozřejmě řeklo, že jsme primitivní mladý druh a v historii Země jsme už viděli, že pokud se střetne silná civilizace s primitivnější společností, obvykle to pro primitivní společnost nedopadne dobře,“ popsal vědec další hrozbu. „To je sice trochu zjednodušené, ale existují důvody k obavám, že bychom možná neměli jen tak bezmyšlenkovitě vysílat zprávy.“

Temný les varuje

I kdyby byla většina druhů neškodná, podle takzvané Teorie temného lesa by stačilo, aby jeden vyspělý druh učinil racionální rozhodnutí a způsobil by v kosmu obovskou zkázu.

Tu rozvinul ve své sci-fi trilogii Vzpomínka na Zemi čínský spisovatel Liou Cch'-sin. Zjednodušeně řečeno říká, že každá životní forma se bude snažit, aby zůstala naživu. Přitom ale nemůže znát záměry jiných mimozemských druhů. Některé mohou být laskavé, jiné nepřátelské. I kdyby život tam venku nebyl nepřátelský, stále se bude rozpínat ve vesmíru s omezenými zdroji, což zvyšuje pravděpodobnost konfliktu s jinými druhy, kteří potřebují tytéž zdroje.

Vzhledem k těmto faktorům kniha konstatuje, že veškerému inteligentnímu životu ve vesmíru zbývá vlastně jen jedno realistické a bezpečné řešení: pro jistotu vyhladit všechny ostatní formy života dříve, než budou moci udělat totéž jim.

Tým, který stojí za projektem Maják v galaxii, v tuto hypotézu nevěří. Podle něj je předpoklad, že jakákoli mimozemská inteligence, která zprávu najde, bude nepřátelská, nepravdivý. „Logika napovídá, že druh, který dosáhl dostatečné složitosti k tomu, aby mohl komunikovat ve vesmíru, by s velkou pravděpodobností také dosáhl vysoké úrovně vzájemné spolupráce,“ uvedli vědci.

Fermiho paradox

Ve vesmíru by statisticky mělo být vzhledem k jeho velikosti obrovské množství inteligentních civilizací, ale přesto se po nich nepodařilo najít jedinou stopu. Tohoto paradoxu si jako první všiml už před asi sto lety ruský vědec Konstantin Ciolkovskij, ale formuloval ho až v padesátých letech Ital Enrico Fermi.

Od té doby přicházejí s možnými vysvětleními vědci i spisovatelé. Hypotéz jsou desítky, možná i stovky. Dělí se ale vlastně jen do tří základních kategorií: mimozemšťané neexistují, protože každá civilizace je po nějaké době zničena nebo zanikne; mimozemšťané existují, ale zatím nedošlo ke kontaktu; mimozemšťané existují a část lidstva s nimi komunikuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...