K Mezinárodní vesmírné stanici odletěla nová posádka. Platila mimořádná opatření kvůli covidu

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu úspěšně podle plánu v 7:45 SELČ odstartovala nosná raketa Sojuz 2.1a s lodí Sojuz MS-17, na jejíž palubě byli tři noví členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Internetový přenos ze startu vysílala ruská kosmická agentura Roskosmos. Let k orbitálnímu komplexu trval rekordně krátkou dobu, přes tři hodiny.

Novou polovinu posádky ISS budou tvořit americká astronautka Kathleen Rubinsová a ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov.

Takhle pozorovali start rakety z kosmu:

Trojice před odletem kvůli covidové pandemii setrvala přibližně měsíc v karanténě a byla několikrát testována na koronavirus, řekla před odletem podle agentury DPA mikrobioložka Rubinsová, která se na ISS vydává už podruhé. „Mezinárodní vesmírná stanice je pravděpodobně nejbezpečnějším místem,“ poznamenal Ryžikov s poukazem na pandemii.

Loď se kolem 11 hodiny připojila k servisnímu modulu Rossvet. Let Sojuzu MS-17 tak trval jen tři hodiny. Dosavadní letový rekord drží loď Sojuz MS-06, která v září 2017 vzdálenost Bajkonur-ISS urazila za pět hodin a 38 minut.

Lodě Sojuz začaly od roku 2013 létat s posádkami v rychlejším, šestihodinovém režimu místo dřívějšího způsobu, při kterém cesta trvala dva dny. Od roku 2018 byl superrychlý tříhodinový režim úspěšně otestován na pěti nákladních lodích Progress.

Během pobytu na ISS budou účastníci mise provádět vědecké experimenty v biologii, biotechnologii či fyzice. Na nové kolegy na oběžné dráze ve výšce kolem 400 kilometrů nad povrchem Země čekají ruští kosmonauti Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner a americký astronaut Christopher Cassidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...