Jsou mimozemšťané AI, nebo jen unudění? Dvě nové hypotézy hledají příčinu „velkého ticha“

Jen v Mléčné dráze by mohlo být až sto miliard obyvatelných planet, říkají astronomové. A přesto se jim nepodařilo narazit za desítky let hledání na jediný náznak existence inteligentního života na nich. Hledají pro to vysvětlení.

„Kde všichni jsou?“ zní jedna z nejdůležitějších otázek lidstva. Míří k tomu, že statisticky by měl být náš vesmír plný inteligentních civilizací – ale lidstvo na ně ne a ne narazit. Místo komunikujících partnerů tak vidí jen prázdný a tichý vesmír. Správně se tato otázka, na niž zatím věda nemá odpověď, označuje jako Fermiho paradox. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením.

Tento paradox má tři základní vysvětlení, různí vědci pak hledají konkrétní argumenty pro některou z nich. Ty možnosti zní:

  • mimozemšťané neexistují
  • mimozemšťané existují, ale zatím nedošlo ke kontaktu
  • mimozemšťané existují a část lidstva s nimi komunikuje

Nejpravděpodobnější možností, z hlediska statistiky, je druhá možnost. Ta má nejrůznější možná specifická vysvětlení: ať už je jím to, že cizí inteligence o kontakt s lidstvem nestojí, ukrývají se před ostatními (takzvaná teorie Temného lesa), nebo nejsou schopné se z nějakého důvodu k lidstvu dostat. Nejnovější možné vysvětlení je jiné, vlastně mnohem lidštější.

Kdyby pátrání s dostupnými technologiemi nikam nevedlo

„Radikální všednost“. Tak se nazývá princip, z něhož vědci z Marylandské univerzity vycházeli. Říká, že ve vesmíru neexistují žádné sci-fi technologie, jež by vzdáleně překračovaly fyzikální znalosti, které má současné lidstvo. Tedy žádné kosmické lodě s nadsvětelným pohonem, Dysonovy sféry nebo cestování časem. Mimozemšťané by zkrátka disponovali velmi podobným technologickým potenciálem jako dnešní lidé, jen o něco málo pokročilejším.

A to je tvrdý limit jejich poznání: poté, co by mimozemšťané prozkoumali všemi dostupnými cestami okolí svých světů, narazili by na ticho. Protože by nenašli – podobně jako současní pozemšťané – žádné stopy kosmických inteligencí, hledat dál by je omrzelo a přestalo by je to bavit. Investovat do něčeho, co nepřináší žádné výsledky, zkrátka nedává smysl – takže by další výzkum byl pro mimozemské civilizace nudný.

Mléčná dráha je tak podle této hypotézy domovem nevelkého počtu civilizací s technologií, která není o moc lepší než ta pozemská. Hlavní autor práce Robin H. D. Corbet z Goddardova centra v NASA ji preferuje před ostatními možnostmi Fermiho paradoxu proto, že v ní nejsou nutné spekulace o technologiích, jež nemusí nikdy vzniknout.

Existují dvě možnosti: buď jsme ve vesmíru sami, nebo nejsme. Obě jsou stejně děsivé.
Arthur C. Clarke, spisovatel sci-fi

Od doby, kdy si lidstvo poprvé položilo otázku, jestli je ve vesmíru samo, začalo rovnou s několika pokusy o nalezení kosmických sousedů. Největším takovým projektem je SETI, který se zaměřil na pátrání po takzvaných „technosignaturách“, investovaly se do toho vyšší desítky milionů dolarů.

Pokročilé civilizace by mohly prozradit svou polohu rádiovými signály, laserovými majáky, nebo nějakými masivními strukturami v kosmu. Po tom všem SETI pátrá – podle Corbeta je to ale možná zbytečné, pokud by se cizím civilizacím nepodařilo výrazně překročit současné technologické možnosti.

Příliš rychlý vývoj?

Pozoruhodné je, že ve stejné době vychází jiná studie, která přináší opačné argumenty. Jejím autorem je Michael Garrett z Jodrell Bank Centre for Astrophysics. Ten vychází spíše než z psychologie ze současného technologického skoku, jímž teď prochází lidstvo.

Věří, že jiné civilizace jen prošly dál na cestě, jíž se možná vydává i Homo sapiens: staly se post-biologickými. V takovém případě, například s exponenciálním vývojem umělé inteligence, jež je schopná vylepšovat sama sebe, by se inteligence měnily tak rychle a tak moc, že by lidské přístroje vůbec neměly šanci je vnímat. Už jen proto, že by zřejmě přestaly být biologickými a staly se strojovými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...